Jak používat lyže s mohérem?

Lyže se srstí/mohérem místo stoupacího vosku

Zajímavá alternativa pro ty, kdo chtějí vyzkoušet běžky, vědí, že začínat se má klasikou, ví, že dobrý odraz je základem úspěchu, ale neví, jak správně namazat pomocí klasických stoupacích vosků...

Dobrá volba, protože jednoduché věci prostě fungují. Hladit kočku po srsti je hladké a příjemné. Hladit kočku proti srsti je zásek. A o zásek tady jde. Přesněji řečeno o odraz. O odraz na rovině a ve stoupání. Při sjezdu z kopce je srst naopak krásně uhlazená. A jede, a to je příjemné…A co víc, nic tady nelepí!

Srst/mohér je pouze ve stoupací zóne, ve které dochází k odrazu na rovině a při stoupání. Naopak kluzné zóny, od Vaší paty směrem k patce lyže a od vázání směrem ke špičce zůstávají hladké.

Ale jako všechno přirozené a přírodní mají i lyže se srstí/mohérem svoje limity. Na rozdíl od hladké skluznice lyže se srstí/mohérem vždycky trochu drhne (lyže s integrovanou srstí/mohérem trochu míň, lyže s dodatečně nasazenou srstí/mohérem trochu víc), srst je prostě srst. Srst podobně jako stoupací vosk umí taky namrzat. A věřte, že namrzlá srst je to poslední, o co máte při vaší první vyjížďce v bílé stopě zájem. Podobně jako stoupací vosky má i srst největší tendenci namrzat v proměnlivých sněhových podmínkách kolem nuly nebo při přechodu od vlhkého sněhu k teplotám pod bodem mrazu. Především v takových podmínkách, ale lépe vždy je dobré srst/mohér ošetřit speciálním roztokem proti namrzání…

Lyže se srstí/mohérem tedy znamenají: dobrý odraz, přiměřený skluz, minimální přípravu, impregnaci (minimálně při teplotách kolem nuly)!

Co byste měli o lyžích se srstí určitě ještě vědět:

• Pokud se rozhodnete pro lyže s integrovanou srstí/mohérem, pak vězte, že se lyžování s kožíškem už nezbavíte… Srst je tam na pořád a nedá se bez poškození podstaty lyže odstranit. Časem by Vás mohla začít štvát, že to z kopce fakt moc nejede…

•      Pokud zvolíte dodatečně upevňované stoupací pásy se srstí/mohérem, pak byste se při nákupu měli zajímat především o to, jak se takový stoupací pás na lyži upevňuje. Bývá to podobné jako se sněhovými řetězy u aut: jsou takové, u kterých to jde náramně snadno, a takové stoupací pásy je možné před delšími sjezdy „zdemontovat“ a před delšími stoupáními opětovně namontovat. Jsou ale takové, kde už první montáž v teple chalupy je horor, a jakákoli další manipulace ve venkovních podmínkách je prakticky nemožná. Při nákupu vždy trvejte na názorném upevnění na lyži, nenechte se odradit argumenty, že stoupací pásy jsou v originálním uzavřeném obalu…

• Srst/mohér se upravuje pouze speciálními přípravky pro ni určenými (přípravek proti namrzání, přípravek pro lepší skluz, přípravek na čištění atd.), na srst nelze aplikovat běžné stoupací vosky, ani běžné mycí prostředky!  

Jak rychle a snadno zlepšit skluz běžeckých lyží?

Znáte to... Chcete vyrazit s přáteli nebo s dětmi na běžky a co čert nechtěl, skluznice Vašich nových skateových lyží je úplně šedivá, což značí jediné: lyže nepojedou a možná budou dokonce namrzat...

Ano, je to tak! A pozor nemluvíme zde o namrzání v oblasti stoupací či mazací komory - např. z důvodu starých neodstraněných stoupacích vosků, nýbrž o namrzání v oblasti kluzných zón (což je u lyží na volný styl neboli skate lyží celá délka skluznice).

Ano, je to tak, i kluzné části běžeckých lyží mohou celkem slušně namrzat. A šedivá skluznice je prvním jasným příznakem namrzání skluznice v oblasti kluzných zón, které se projeví jak? Ano, extrémně špatným skluzem. Jinými slovy: lyže budou parádně drhnout, místo aby parádně klouzaly...

Šedivá skluznice totiž znamená, že skluznice je vysušená a zoxidovaná. Jak se něco takového stane? Jak víme z předchozích příspěvků, skluznice lyže klouže ve většině případů po slabším či silnějším vodním filmu, který se vytváří mezi skluznicí a povrchem lyže. Z předchozích příspěvků dále víme, že skluznice lyže je porézní. K vysoušení skluznice a jejímu následnému zoxidování dochází tak, že voda z vodního filmu mezi skluznicí a povrchem sněhu proniká do porézních částí skluznice, které opakovaně "vymývá" a vysušuje. Vysušený povrch má následně tendenci oxidovat, což se projevuje "šednutím" povrchu skluznice.

Šedivá = vysušená a zoxidovaná skluznice má velkou tendenci namrzat. Extrémní tendenci k namrzání vidíme např. u nového vlhkého či suchého sněhu při teplotách vzduchu 0 až - 3 stupňů C). Namrzání v kluzných zónách se projevuje tím, že sníh se lepí na skluznici (počáteční stádium) nebo že se na povrchu skluznice vytvářejí tenké vrstvičky ledu (pokročilé stádium).

Namrzající kluzné části skluznice skoro nejedou a dokážou zkazit i jinak parádní výlet s přáteli nebo dětmi. Ale znáte to, vybavení na aplikaci kluzných vosků jste nechali v Praze, za 20 min. se má vyrážet do stopy a děti už jsou oblečené a začínají si stěžovat, že jim je ve vytopené světnici na chalupě horko... Nejbližší skiservis je až na stadionu v Bedřichově...

V těchto situacích se nabízejí hned dvě možnosti: varianta A: tekuté kluzné vosky, varianta B: na sucho aplikovaný kluzný vosk.

Varianta A: tekuté kluzné vosky

Tekuté kluzné vosky jsou dobrá pomoc v nouzi. Pro vysušenou skluznici to není sice nic dobrého, ale dojezdové kolo v autě, také nemá ty nejlepší jízdní vlastnosti, že... Tekuté kluzné vosky jsou kluzné vosky rozpuštěné ve vhodném rozpouštědle. Díky tekuté konzistenci a aplikační houbičce se vsáknou či vpijí do porézních částí skluznice. rozpouštědlo se po krátké době odpaří a kluzný vosk "zaschne" v porézních částech skluznice a na jejím povrchu. Aby tekutý kluzný vosk "nedřel", je nutné přebytečný kluzný vosk, který zůstal na povrchu skluznice, a nikoli uvnitř porézní části skluznice buď setřít (nejlépe ještě v tekutém stavu), nebo rozleštit (v zaschlém stavu). 

K setření či rozetření tekutého vosku na povrchu skluznice se používá "filcová" houbička na druhé straně obalu tekutého vosku. Doporučujeme nezaschlý tekutý vosk stírat ve směru jízdy, tedy od špičky k patce. Snažte se nanášet co nejmenší množství tekutého kluzného vosku, aby vrstva vosku, která zaschne na povrchu skluznice byla co nejmenší, jelikož tento vosk bude do okamžiku, než se ojede, spíše lehce drhnout... Ale pořád lepší než namrzání!

K rozleštění tekutého kluzného vosku, který zaschl na povrchu skluznice, je dobré použít nesavou pevnou látku. Optimální jsou speciální "utěrky" na lyže. Při rozlešťování nejprve cukavým pohybem rozetřeme kluzný vosk zaschlý na povrchu skluznice a následně jej rozlešťujeme do hladkého a lesklého povrchu. Nejde to úplně snadno, především prvotní fáze, kde musíme lehce lepkavý vosk rozetřít a rozleštit. Ale tato námaha se určitě vyplatí. Lyže parádně pojedou... 

Pro verzi A tedy potřebujeme dvě speciální věci: tekutý kluzný vosk a speciální utěrku na lyže. Doporučuji vozit někde v autě, podobně jako lékárničku. Nestojí tolik a může hodně pomoct!

Varianta B: na sucho aplikovaný kluzný vosk

Tohle je úplná nouzovka, která je ale extrémně funkční. Stačí vám jakýkoli kousek kluzného vosku, který se vždycky někde najde. Kluzný vosk na sucho vetřeme do skluznice, pozor netlačíme! Musíme totiž nanést co možná nejslabší vrstvu. Pokud jsou lyže extrémně vyschlé, pak je třeba celý postup několikrát zopakovat. Dále už postupujeme jako u zaschlého tekutého kluzného vosku. Především prvotní fáze, kde musíme lehce lepkavý vosk rozetřít a rozleštit, jde opravdu blbě. Ale výsledek je opravdu překvapivý... Lyže pojedou jak ďas, hlavně když skluz srovnáme s namrzající suchou skluznicí! Pro extrémně vyschlou skluznici postup zopakujeme. Nesnažíme se nanést silnou vrstvu vosku na sucho. Silnější vrstvu vosku nejsme totiž schopni rozleštit.

Pro verzi B tedy potřebujeme pouze kousek leštícího papíru. Místo kluzného vosku by šla v nejhorším případě použít i tvrdá svíčka!

Proč nepoužívat fluorové vosky?

Důvodů je mnoho... Možná nejlépe se všechny důvody dají shrnout do jediné věty z úst Elišky Balcarové z filmu Román pro ženy: "Ty né, ty jsou fuj!"

Ale zpět z výšin umělecké zkratky k tvrdé realitě.

Vosky s aditivy na bázi fluoru jsou škodlivé pro životní prostředí. Jejich křivka biologické odbouratelnosti je údajně extrémně dlouhá a ze sněhu, do kterého se uvolňují ze skluznic lyží, se přirozeně dostávají do vody a do půdy. Hory, řeky a údolí tak při jejich používání zanášíme chemickou látkou, která je pravděpodobně mnohem nebezpečnější, než se na první pohled zdá.

Vosky s aditivy na bázi fluoru jsou škodlivé pro lidské zdraví. Četné průzkumy ukázaly, že v krvi servisních týmů profesionálních lyžařů i pracovníků produkčních závodů, kde se fluorové vosky vyrábí, se nachází toxické látky způsobující celou řadu závažných onemocnění. Zdrojem těchto toxických látek je kyselina perfluorooktanová (PFOA), která vzniká jako vedlejší produkt (nečistota) při výrobě fluorových vosků. Po zahřátí se z kyseliny perfluorooktanové uvolňují smrtelně jedovaté plyny (proto na reklamních fotkách nosí servisní pracovníci celo-obličejové dýchací masky).

To nejděsivější na celé věci je ale to, že kyselina perfluorooktanová vzniká jako vedlejší produkt při výrobě fluorových aditiv, které se přimíchávání do kluzných vosků. Existují ale údajně výrobní postupy a procesy, které umí tento vedlejší produkt nebo nečistotu, chcete-li, odstranit či vyčistit...

Na tomto místě se bohužel nabízí děsivá otázka: Proč se tedy kyselina perfluorooktanová neodstraňuje z fluorových aditiv dříve, než se dostanou do kluzných vosků, které se následně zažehlují, a tím se z nich uvolňuje smrtelně jedovatý plyn? Není to snad proto, že by to stálo nějakou tu kačku při výrobě navíc? Věřme, že nikoli...

Další celkem znepokojující informace zveřejnila Isabelle Rogowski společně se svými kolegy v článku "Vliv obsahu aditiv na bázi fluoru na fyzikální a fyzikálně-chemické vlastnosti kluzných vosků". Pokud se zaměříme na tvrzení výrobců lyžařských vosků, že s rostoucím podílem aditiv na bázi fluoru se zlepšují kluzné vlastnosti flurových vosků, a pokud zohledníme skutečnost, že fluorové vosky zlepšují kluzné vlastnosti díky tomu, že odpuzují vodu a nečistoty lépe, než uhlovodíkové vosky, pak nás zjištění I. Rogowski, že optimální vodoodpudivost byla naměřena při obsahu aditiv na bázi fluoru ve výši 4 procent a že při zvyšujícím se obsahu aditiv na bázi fluoru se již vodoodpudivost fluorových vosků dále nezlepšovala, musí minimálně zarazit či znepokojit.

Na tomto místě se bohužel nabízí opět děsivá otázka: Nesouvisí rétorika výrobců fluorových vosků proklamující, že kluzné vlastnosti fluorových vosků se zlepšují s narůstajícím podílem aditiv na bázi fluoru náhodou s tím, že s narůstajícím podílem aditiv na bázi fluoru zároveň prudce roste cena flurových produktů? Nejde pouze o nebezpečný byznys? Není to náhodou tak, že 4 procenta aditiv na bázi fluoru obsahují už i nejběžnější LF fluorované uhlovodíkové vosky? Věřme, že nikoli...

Další znepokojující souvislosti se týkají "trvanlivosti" tzv. vrchních krycích vrstev z čistých fluorových vosků. Jak víme, nepenetrují tyto vrchní krycí vrstvy do vnitřních porézních částí skluznice, nýbrž zůstávají pouze na povrchu skluznice. Tato krycí fluorová vrstva musí být extrémně tenká a měla by být - pokud možno - na molekulární bázi navázána na fluorovaný uhlovodíkový vosk uvnitř porézních částí skluznice. Již z výše uvedeného popisu vyplývá, že "životnost" či "trvanlivost" nejdražší vrchní fluorové vrstvičky na povrchu skluznice je velkým mystériem. Obávám se, že nikdo přesně neví, jestli se na povrchu skluznice udrží několik málo stovek metrů nebo několik málo kilometrů... Velmi bude pravděpodobně záležet na konkrétních sněhových a teplotních podmínkách. Nějakou základní životnost tato vrstvička asi mít bude, jestli jsou ale náklady na její vytvoření a zdravotní a obecná rizika s ní spojená v relaci s jejím přínosem je z našeho pohledu přinejmenším sporné... Že ale právě tato vrstvička generovala výrobcům lyžařských vosků nemalé zisky, je naopak nesporné...

Influence of fluorine-based additive content on the physical and

physicochemical properties of ski gliding wax

I

Jaké základní druhy kluzných vosků rozlišujeme?

Při velkém zjednodušení existují tři základní druhy kluzných vosků z pohledu složení:

• hydro-karbonové kluzné vosky
• fluorované hydro-karbonové vosky
• fluoro-karbonové vosky

Hydro-karbonové kluzné vosky jsou tvořeny zpravidla třemi základními složkami: parafíny, mikrokrystaliny a syntetickými parafíny. Obsahují různé podíly olejů a syntetických tvrdidel, které určují jejich základní kluzné vlastnosti. Čím větší podíl olejů, tím lepší vodoodpudivost hydro-karbonový vosk má, tím je ale také měkčí a tím větší má tendenci vázat nečistoty. Hydro-karbonové vosky jsou technologicky nejstarší.

Fluoro-karbonové kluzné vosky jsou vosky obsahující perfluorové chemické složky, jejichž primárními vlastnostmi jsou extrémní vodoodpudivost a odpudivost vůči nečistotám. Čisté fluoru-karbonové vosky nepenetrují do porézních částí skluznice, nýbrž zůstávají na jejím povrchu. Čisté fluoro-karbonové vosky se "nesnášejí" s hydrokarbonovými vosky, navzájem se odpuzují. Fluoro-karbonové vosky se nabízí jako prášky, tuhé bločky nebo tekuté látky. Tzv. čisté fluory se objevily v osmdesátých letech dvacátého století. Prvním výrobkem tohoto druhu byla Cera F od firmy Swix.

Fluorované hydro-karbonové vosky jsou technologicky nejmladší. Nejedná se o pouhou směs hydro-karbonových a fluoro-karbonových vosků, k propojení dochází již na molekulární úrovni. Fluorované hydro-karbonové vosky penetrují obdobně jako hydro-karbonové vosky do porézních částí kluznice. Aplikují se tedy stejným způsobem jako hydro-karbonové vosky. Fluorované hydro-karbonové vosky slouží jako podkladní vosky pod čisté fluorové vosky a nabízejí se zpravidla ve dvou základních verzích: LF (low-fluoridated), tedy hydrokarbonové vosky s nízkým podílem aditiv na bázi fluoru, a HF (high-fluoridated), tedy hydrokarbonové vosky s vysokým podílem aditiv na bázi fluoru. Ve srovnání s čistými fluorovými vosky mají fluorované hydro-karbonové vosky výrazně vyšší trvanlivost, zároveň mají ve srovnání s běžnými hydro-karbonovými vosky výrazně vyšší vodoodpudivost a odpudivost vůči nečistotám. Nejvyšší odolnosti čistých fluorových vosků dosáhneme jejich aplikací na fluorované hydro-karbonové kluzné vosky.

Jednotlivé druhy vosků od sebe snadno odlišíme podle ceny. Čisté fluorové vosky jsou nejdražší, běžné hydro-karbonové vosky jsou zpravidla nejlevnější.

Aktuálně však byly kluzné vosky s aditivy na bázi fluoru světovou lyžařskou asociací zakázány. Hlavními důvody jsou negativní dopady fluorových vosků na životní prostřední a zdraví osob.

Tématu zákazu fluorových vosků se budeme podrobněji věnovat v dalším příspěvku.

Jak používat tekuté kluzné vosky?

Na prvním místě je nutné zdůraznit, že existují dvě základní skupiny tekutých kluzných vosků: na straně jedné jsou to "hobby" tekuté kluzné vosky, které bývají často označovány jako universální či kapesní, na straně druhé jsou to "profi" tekuté kluzné vosky, které obsahují větší či menší množství aditiv na bázi fluoru. Obě skupiny rozpoznáte velmi snadno, a to podle ceny. Fluorové tekuté kluzný vosky jsou mnohonásobně dražší...

Vedle výše uvedených dvou základních skupin existují ještě mezi mezistupně, jako např. tekuté kluzné vosky od firmy Rex, např. modrý nebo fialový, což jsou běžné hydro-karbonové vosky v tekuté formě, tedy běžné tréninkové a závodní vosky bez aditiv na bázi fluoru. Např. modrý Rex je legendární kluzný vosk z éry před-fluorové.

Tekuté kluzné vosky by se měly nanášet vždy na čistou skluznici. Před vlastní aplikací tekutého kluzného vosku doporučujeme skluznici vykartáčovat jemným hustým bronzovým kartáčem ve směru jízdy, kterým skluznici jednak vyčistíme, jednak otevřeme, takže skluznice bude kluzný vosk lépe absorbovat.

Před aplikací je nutné tekutý kluzný vosk dobře protřepat. Kluzný vosk naneseme pomocí aplikační houbičky. Naneseme dostatečné, ale přiměřené množství.

Profesionální tekuté kluzné vosky můžeme následně lehce zažehlit. Tekuté kluzné vosky však zažehlujeme zpravidla nízkou teplotou (max. do 100 stupňů C) a velmi opatrně, protože množství vosku je u tekutých vosků z důvodu podílu rozpouštěcího přípravku oproti běžným kluzným voskům výrazně menší. Po zažehlení tekutý kluzný vosk nejprve lehce vykartáčujeme pomocí nylonového leštícího kartáče a následně pomocí lyžařské utěrky.

Profesionální i universální tekuté kluzné vosky můžeme po zaschnutí zapracovat a rozleštit pomocí korku a následně pomocí lyžařské utěrky (např. fiberline). Cílem zapracování a rozleštění pomocí korku a lyžařské utěrky je zvýšení odolnosti (kluzný vosk nám vydrží na více kilometrů) a odstranění přebytečného vosku z povrchu skluznice, který by zpočátku skluz lyže zhoršoval.

Universální tekuté kluzné vosky můžeme před zaschnutím pouze rozetřít pomocí fliesové houbičky, která je zpravidla součástí balení. Následně necháme rozetřený vosk zaschnout a můžeme vyrazit do stopy. Musíme však počítat s tím, že v počátečních fázi bude skluz lyží zhoršován či zpomalován přebytečným voskem na povrchu skluznice, který se však po nějaké době "ojede" a skluz již bude optimální.

Za mě jsou tekuté kluzné vosky parádní prostředek pro rychlé a jednoduché zlepšení skluzu jak klasických lyží, tak lyží na volnou techniku. Jak víme z předchozích příspěvků, skluz lyže po sněhu se ve většině případů odehrává po vodním filmu, který vymývá a vysušuje porézní části skluznice, která následně oxiduje, což se projevuje šednutím povrchu skluznice. Vyschlá a zoxidovaná skluznice může namrzat. Ano, čtete správně, kluzné zóny lyží mohou namrzat. A pro skluz, zvláště při volném stylu není nic horšího než namrzající skluznice.

Malá krabička universálního nebo hydro-karbonového tekutého vosku může namrzání kluzných zón skluznice bez námahy zabránit... 

Kdy používat jaký kartáč? Část II.: Nylonový kartáč a kartáč z koňských žíní.

Jak již víme z předchozího příspěvku věnovanému ocelovému a bronzovému kartáči, používáme krátký leštící nylonový kartáč jako finální či dokončovací operaci po bronzovém kartáči pro dočištění a vyleštění finální struktury skluznice po aplikaci měkkých kluzných vosků. Stejnou dočišťovací a leštící funkci plní leštící kartáč z koňských žíní, pouze s tím rozdílem, že se používá pro dočištění a vyleštění finální struktury skluznice po aplikaci tvrdých kluzných vosků.

Jak nylonový leštící kartáč, tak leštící kartáč z koňských žíní se používá primárně ve směru jízdy, ale pro vosky aplikované do struktury skluznice je možné využít i cukavý pohyb tam a zpět. Tlak na kartáč je zpravidla střední. Cílem je této kartáčovací operace je vyleštit povrch skluznice.

Kartáč z koňských žíní je také jemný, ale na rozdíl od nylonového kartáče poměrně tuhý. Tato tuhost se výborně hodí pro odstranění posledních zbytků přebytečného vosku z povrchu skluznice a pro vyleštění tvrdých a velmi tvrdých kluzných vosků, aniž bychom se museli obávat, že vykartáčujeme ze skluznice veškerý vosk (i ten z porézních částí skluznice), což by se mohlo stát při použití bronzového kartáče.

Krátký nylonový leštící kartáč i kartáč z koňských žíní se dále používají pro aplikaci tzv. čistých fluorových vosků, bez ohledu na to, zda se aplikují ve formě prášku, kapaliny či tuhého bločku. Čisté fluorové vosky se nejprve zažehlí na povrchu skluznice, následně se vmasírují či vkartáčují cukavým pohybem vpřed a vzad tuhým nylonovým kartáčem do povrchu skluznice, následně se opět zažehlí, po druhém zažehlení se z povrchu skluznice odstraní přebytečné množství fluorového prášku pomocí jemného kartáče z koňských žíní. Finální vyleštění čistého fluorového vosku se provádí opět jemným, měkkým nylonovým kartáčem.

Jak odstraňování přebytečného fluorového prášku z povrchu skluznice pomocí kartáče z koňských žíní, tak finální leštění povrchu skluznice po aplikaci čistého fluorového vosku pomocí jemného nylonového kartáče se provádí zpravidla ve směru jízdy, a to jemným tlakem na kartáč a dlouhými táhlými pohyby.

Dříve se při aplikaci kluzných vosků hojně využíval běžný nylonový kartáč. Dodnes ho výrobci lyžařských vosků a doplňků relativně často nabízí. V profesionální servisní praxi však již tento kartáč nemá prakticky žádné místo. Pro otevírání a čištění skluznice se nehodí, protože jeho silné a tuhé vlasy se nejsou schopné dostat do vnitřní struktury lyže. Ani pro odstraňování přebytečného vosku po plexi škrabce se příliš nehodí. Kvůli silným a tuhým vlasům s ním nelze odstranit přebytečný vosk z jemných drážek a struktur ve skluznici. Pro leštění ze zase používá krátký jemný nylonový kartáč...

Kdy používat jaký kartáč? Část I.: Ocelový a bronzový kartáč.

Většina výrobců lyžařských vosků nabízí také základní sadu kartáčů. Ve většině případů se jedná o následující druhy kartáčů: nylonový kartáč, kartáč s vlasem z koňských žíní, ocelový kartáč a bronzový kartáč.

Většiny výrobců lyžařských vosků má v nabídce různé velikosti a tvary kartáčů. Velké oválné označované jako profesionální, střední hranaté a malé či kombinované označované jako ekonomické. Vedle manuálních kartáčů má většina výrobců v nabídce rovněž elektrické rotační kartáče.

Někteří výrobci dále rozlišující dvě až tři skupiny kartáčů: 1. kartáče před nanesením kluzného vosku, 2. kartáče po nenesení kluzného vosku, 3. kartáče pro finální fluorové přípravky

Kartáče před nanesením kluzného vosku slouží pro "otevření" a "vyčištění" skluznice. Před aplikací nového kluzného vosku do porézních částí skluznice je třeba odstranit starý kluzný vosk (vyčištění) a co nejvíce zpřístupnit porézní části skluznice pro aplikaci nového vosku (otevření).

Po nanesení a zažehlení a po odstranění hlavního množství přebytečného kluzného vosku ze žlábku a z povrchu skluznice pomocí plexi škrabky je třeba odstranit přebytečný kluzný vosk ze struktury / drážkování skluznice a z povrchu skluznice pomocí kartáče.

Finální fluorové přípravky mají jednu základní vlastnost: neaplikují se do skluznice (myšleno do vnitřních porézních částí skluznice), nýbrž na skluznici (myšleno na povrch skluznice zbavený přebytečného kluzného vosku pomocí plexi škrabky a kartáče). Finální fluorové přípravky je tedy nejprve nutné "vpravit" na povrch skluznice (zažehlením a vkartáčováním), následně je nutné přebytečný prášek odstranit kartáčem a ve finále je třeba povrch kartáčem vyleštit.

Ocelový kartáč

V nabídce výrobců lyžařských vosků jsou zpravidla dva druhy ocelových kartáčů. 1. kartáče s jemným a kratším ocelovým vlasem, kartáče s hrubším a delším ocelovým vlasem. Kartáče s jemným a kratším ocelovým vlasem se zpravidla doporučují pro otevření a vyčištění skluznice, kartáče s hrubším a delším ocelovým vlasem se zpravidla doporučují pro odstranění zbytků přebytečného vosku ze struktury a povrchu skluznice po aplikaci kluzného vosku.

Ani pro jedno z výše uvedených použití nemůžeme ocelový kartáč doporučit. Ocelový kartáč má tendenci zanechávat na skluznici "vlásky" nebo "chloupky" tím, jak proniká hluboko do struktury skluznice a rozrušuje její strukturu. Tyto vlásky nebo chloupky se při následném zažehlování kluzného vosku roztavují a zpětně "uzavírají" porézní otevřenou strukturu skluznice. Vytahování a následné zatavování vlásků či chloupků skluznici navíc trvale poškozuje. Ocelové kartáče jsou pro skluznici jednoduše příliš hrubé. Pro otevření a vyčištění porézních částí skluznice doporučujeme používat bronzový kartáč, který zajistí stejně dobré vyčištění a otevření, ale "nevláskuje".

Bronzový kartáč

Výrobci lyžařských vosků a doplňků nabízí nejrůznější provedení bronzových kartáčů: bronzové kartáče lemované nylonovým okrajem, bronzové kartáče lemované ocelovým okrajem, ocelové kartáče lemované bronzovým okrajem, bronzovo-nylonový kombinovaný kartáč. Bronzové kartáče se zpravidla doporučují pro otevření a vyčištění skluznice před nanášením kluzného vosku a pro odstranění zbytků přebytečného vosku ze struktury a povrchu skluznice po aplikaci kluzného vosku.

S oběma uvedenými použitími bronzového kartáče zcela souhlasíme. Máme však jednu zcela zásadní připomínku k provedení bronzového kartáče: bronzový kartáč má být hustý, má mít jemný a dlouhý vlas, bronzový vlas nemá být ničím lemován (rozhodně nemá být lemován ocelovým okrajem), bronzový vlas nemá být kombinován s žádným dalším materiálem... Bronzový kartáč má být hustý bronzový kartáč s jemným dlouhým vlasem a tečka.

Bronzový kartáč se používá před nanášením kluzného vosku pro odstranění nečistot a starého vosku a pro otevření skluznice, aby přijímala lépe a více kluzného vosku. Bronzový kartáč s jemným vlasem nerozrušuje strukturu skluznice a "nevláskuje". Bronzový kartáč se dále používá po odstranění přebytečného kluzného vosku pomocí plexi škrabky pro "doodstranění" zbytků přebytečného kluzného vosku především ze struktury / drážek z přechodových částí skluznice. Při odstraňování zbytků přebytečného kluzného vosku pomocí bronzového kartáče na kartáč příliš netlačíme a nepřejíždíme skluznici příliš často. Po bronzovém kartáči následuje ještě finální vyleštění dalšími druhy kartáčů!

Jak zlepšit skluz běžeckých lyží? Strojní strukturování.

 Při běhu na lyžích – bez ohledu na to, zda při volném či klasickém stylu – vzniká mezi povrchem skluznice lyže a povrchem sněhu tření. Toto tření je tzv. kombinované tření, dílem se řídí zákonitostmi tření mezi dvěma suchými povrchy, dílem se řídí zákonitostmi tření s lubrikantem, v případě sněhu je lubrikantem přirozeně voda.

 

Působením tlaku a tření vzniká mezi skluznicí lyže a sněhem vodní film. Pro co nejnižší kinetické tření se optimální tloušťka vodního filmu mezi skluznicí a sněhem vytváří dle dostupné literatury při teplotách v rozmezí - 4 st. C až - 8 st. C při běžné vlhkosti vzduchu (cca 50 až 80 %).

 

S narůstající teplotou se tloušťka vodního filmu mezi skluznicí a sněhem zvětšuje. Pokud teplota stále roste, začíná docházet k tání sněhu a mezi jednotlivými sněhovými krystaly se začíná nacházet tzv. volná voda. S narůstající tloušťkou vodního filmu se zvětšuje kontaktní plocha mezi skluznicí lyže a sněhem, a kvůli tomu roste také tření. S narůstajícím množstvím volné vody mezi sněhovými krystaly se začíná vytvářet a růst tzv. sací efekt.

Naopak klesá-li teplota, popř. vlhkost vzduchu optimální tloušťka vodního filmu mezi skluznicí a sněhem slábne a začíná převládat tzv. suché tření (všichni si jistě vybavíme skřípající sníh).

 

Tření mezi skluznicí a sněhem je možné velmi účinně snížit strukturováním či drážkováním skluznice.

 

Existují dva, respektive tři základní druhy strukturování skluznice.

 

·      Strojní strukturování skluznice

·      Manuální strukturování skluznice

o   Vytlačované lineárním pohybem

o   Vytlačované rotačním pohybem

 

Strojní strukturování se provádí při výrobě. Je permanentní, je vybroušeno do vlastní skluznice. Aktuálně převládají následující strojní struktury: jemná, středně-jemná, středně-hrubá a hrubá. Pro volný styl se využívají takřka výhradně jemná a středně-jemná struktura. Středně-hrubá a hrubá struktura se používají takřka výhradně pro klasickou techniku, a to pro vlhký až mokrý hrubozrnný sníh a pro lesklou až ledovatou stopu u nového sněhu kolem nuly (středně-hrubá struktura) a pro mokrý až velmi mokrý hrubozrnný sníh a pro lesklou až ledovatou stopu u nového sněhu nad nulou (hrubá struktura). Jemná struktura se používá primárně pro nový a jemnozrnný sníh, nicméně pro nový suchý sníh s ostrými krystaly při teplotách hluboko pod bodem mrazu je nutné novou strojní strukturu lehce srazit či zaoblit, zatímco pro nový vlhký až mokrý sníh při teplotách kolem nuly je výhodnější ponechat strojní strukturu ostrou. Středně-jemná struktura se používá pro volný styl velmi universálně, a to pro suchý, vlhký až mokrý jemnozrnný i hrubozrnný sníh. Pro klasický styl slouží středně jemná struktura spíše pro suchý nový a jemnozrnný sníh.

 

Manuální strukturování se na skluznici lyže vytváří dodatečně, např. před vlastním závodem. Je dočasné, je možné jej opět „odstranit“ pomocí přežehlení. Používá se zpravidla pro „doladění“ strojní struktury pro aktuální sněhové a teplotní podmínky.

Jak připravit nové lyže pro první použití?

Nové lyže je pro první použití nutné připravit. Ve specializovaných obchodech Vám tuto první přípravu provedou automaticky. V případě, že jste si nové lyže objednali např. přes internet nebo je zakoupili ve velkých prodejnách sportovních potřeb, budete si muset lyže pro první použití připravit sami… Platí zde jednoduchá zásada: Čím dražší lyže, tím důležitější příprava lyží pro první použití je!

 

Jak víme z jiných příspěvků o mazání běžeckých lyží, je skluznice většiny běžných lyží tvořena porézním materiálem, aktuálně zpravidla na bázi polyetylenu a grafitu. Tento porézní charakter skluznice umožňuje na straně jedné aplikaci kluzných vosků, na straně druhé je jedním z hlavních důvodů pro přípravu nových lyží pro první použití. Porézní části skluznice je před prvním použitím nutné „vyčistit“ od případných nečistot z výrobního procesu a zároveň „penetrovat“ či „nasytit“ látkou, která bude při dalším používání lyží „zlepšovat“ kluzné vlastnosti, respektive vytvářet „prostředníka“ mezi vodním filmem (sněhem) a vlastní skluznicí lyže.

 

Krok 1

Na povrchu sintrované skluznice se z výrobního procesu nachází drobná vlákna a drobné ostřejší částice či nečistoty, které je nutné jemně „strnout“ či odstranit. K tomuto účelu používáme materiál velmi podobný spodní straně houbičky na nádobí. Pokud si vypůjčíme názvosloví firmy SWIX, pak ho nejsnadněji označíme jako FIBERTEX. Materiálem FIBERTEX přejedeme skluznici lyže od špičky k patce přibližně 3x až 5x, přičemž na FIBERTEX středně tlačíme plochou dlaně. Následně povrch skluznice otřeme čistým hadříkem.

 

Krok 2

Na povrch skluznice naneseme dostatečné množství kluzného vosku. S ohledem na požadavek dostatečného množství doporučujeme na skluznici nakapat parafín roztavený na žehličce. Při nanášení „na sucho“ by nemuselo být množství dostatečné. Doporučujeme používat spíše měkké kluzné vosky (tedy zpravidla tedy žluté či červené barvy) nebo speciální „čistící“ či „napouštěcí“ vosky. Parafíny pro vyčištění a napuštění porézních částí skluznice by neměly obsahovat žádná aditiva (tedy žádný fluor, grafit, molybden atd.). 

 

Krok 3

Nanesený vosk zažehlíme odpovídající teplotou. Teplota zažehlování je zpravidla uvedena na obalu kluzného vosku. Neznáme-li teplotu zažehlování, řídíme se jednoduchým pravidlem: vosk nesmí při zažehlování kouřit nebo se pálit. Vosk zažehlujeme pomalým, ale stálým pohybem žehličky od špičky k patce. Neprodleně po zažehlení (vosk je stále měkký) odstraníme přebytečný vosk ze žlábku pomocí škrabky pro žlábky. Následně necháme zažehlený vosk zatuhnout. Doporučujeme nechat vosk zatuhnout při běžné pokojové teplotě (cca 20 stupňů C).

 

Krok 4

Pomocí ostré PLEXI škrabky odstraníme přebytečný vosk z povrchu skluznice. Vosk „strháváme“ od špičky k patce v krátkých cca 20 cm dlouhých záběrech rovnoměrným tlakem. Nikdy nepoužívat ocelovou planžetu. Rovnou PLEXI škrabkou odstraňovat přebytečný vosk z rovných ploch skluznice (nikdy ze žlábku, nikoli z hran, obezřetně u patky). Na závěr skluznici lehce otřeme a odstraníme tak spirálky strženého vosku.

 

Krok 5

Pomocí hustého bronzového kartáče „vykartáčujeme“ zbývající kluzný vosk. Skluznici kartáčujeme od špičky k patce táhlými pohyby a rovnoměrným tlakem. Celou skluznici přejedeme dvakrát až třikrát. Doporučujeme používat výhradně kartáče určené pro úpravu lyžařských skluznic. Na rozdíl od některých výrobců lyžařských vosků nedoporučujeme používat ocelový kartáč, dle našeho názoru způsobuje oděr vlastní skluznice a může narušovat drážkovou strukturu. Při kartáčování „vytahujeme“ ze skluznice drobné částečky vosku společně s nečistotami, které je nutné co nejdříve po kartáčování lehce otřít. Kartáč je vhodné před další preparací vyklepat.

 

Pro lyže na mokrý sníh opakujeme celý proces cca třikrát, pro lyže na studené podmínky cca pětkrát. Krok 1 při opakovaném procesu samozřejmě vynecháme.