Většina renomovaných výrobců stoupacích vosků doporučuje pro určité sněhové a teplotní podmínky vytvořit ve stoupací zóně nejprve tzv. základ před tím, než začnete nanášet stoupací vosky pro podmínky daného dne (typ sněhu, teplota, vlhkost).
Pro jaké sněhové a teplotní podmínky je dobré ve stoupací zóně vytvořit nejprve základ?
Základ ve stoupací zóně se doporučuje buď pro vysoce abrazivní a agresivní druhy sněhu při teplotách pod nulou, nebo naopak pro mokrý až kašovitý sníh při teplotách vzduchu vysoko nad nulou.
A k čemu takový základ ve stoupací zóně slouží?
U vysoce abrazivních a agresivních druhů sněhu snižuje opotřebení vlastního stoupacího vosku pro podmínky daného dne a prodlužuje tak dobu spolehlivého odrazu. U mokrého až kašovitého sněhu lépe váže měkký stoupací vosk ke skluznici a zabraňuje tak "sjíždění" stoupacího vosku do spodní kluzné zóny.
A co je pravda a co je marketing výrobců stoupacích vosků?
- Pravda je, že na agresivní a vysoce abrazivní druhy sněhu se tak jako tak používají zpravidla velmi odolné druhy vosků (především tekuté, ale i tuhé), které mohou samy o sobě sloužit jako základový vosk.
- Pravda je, že speciální základové vosky (jak tuhé, tak tekuté) neoplývají právě ideálními kluznými vlastnostmi (co výborně "lepí", může zároveň těžko výborně "klouzat").
- Pravda je, že základ vytváří ve stoupací zóně další vrstvu vosku, čím více vrstev vosku, tím vyšší máza, čím vyšší máza, tím vyšší riziko, že lyže nebudou optimálně klouzat a že máza může namrzat a lepit.
- Pravda je, že při agresivních a vysoce abrazivních druzích sněhu je nutné pro dlouhé vzdálenosti (nad 15 až 20 km) odolnost stoupacího vosku vylepšit základem
- Pravda je, že velmi měkké druhy stoupacích vosků (červený, hnědý, černý, žlutý atd.) mají poměrně velkou tendenci " sjíždět" ze stoupací zóny do spodní kluzné zóny a zde v trvalém kontaktu se sněhem v lepším případě drhnout, v horším případě namrzat
Žádné komentáře:
Okomentovat