Kde se vzaly, tu se vzaly skiny! Část I.

Kde se vzaly, tu se vzaly skiny…

 

ŠIRŠÍ KONTEXT LYŽÍ SKIN

 

Ano, skiny neboli lyže s mohérovým stoupacím páskem v posledních letech nebo možná dokonce dekádách dominují turistickým běžkám… Ale proč a kde se vlastně vzaly?

 

Řekl bych, že téma skinů je mnohem zajímavější a hlubší, než se může na první pohled zdát… V obecné rovině bych řekl, že skiny nejsou nic jiného než další pokus, jak vyřešit složitosti a komplikace spojené s mazáním stoupacích vosků, které zajišťují odraz u klasického stylu neboli klasiky.

 

V ještě obecnější rovině by se dalo říci, že rovněž volný styl neboli bruslení není nic jiného než zatím nejzdařilejší pokus, jak vyřešit složitosti a komplikace stoupacích vosků… Ano, je to tak, mnoho hobby-lyžařů i zdatnějších turistů se uchyluje ke skatům především proto, že lyže na bruslení se nemusí mazat! No, nemusí mazat?!? Nemusí se mazat stoupacími vosky pro odraz. To ano! O to více se však musí mazat na skluz, nikoli snad pro to, aby jely lépe, i když i to se zvláště na tupém a pomalém sněhu šikne, ale především proto, aby neoxidovaly! Ano, je to tak, skluznice lyží oxiduje… A pozor! Nejvíce oxiduje právě při klouzání po sněhové pokrývce neboli při lyžování.

 

Ale je to tak, při volném stylu neboli bruslení odpadá úmorné mazání či patlání tuhých i tekutých stoupacích vosků v jakékoli formě a podobě… Kdo z nás to nezažil, upatlané ruce, upatlané lyže, lepící se sníh, namrzající lyže, zničená bunda nebo nové SWIX kalhoty…

 

Nejeden lyžař – při vzpomínce na tento hrůzný zážitek nebo při představě jeho opakování – se rychle a pokorně uchýlí ke skatům, a to bez ohledu na to, zda jeho fyzická kondice a/nebo dovednosti tento styl pohybu na běžkách umožňují či nikoli…

 

Mnozí z lyžařů turistů a méně zdatných hobíků však bohužel pouze vytloukají klín klínem nebo vyhání čerta ďáblem… Jak to myslím? Jak to říkám! Bruslení bohužel není pro každého. A kdo na to nemá, ten trpí, trpí jak zvíře…

 

Pokud nemáte na bruslení fyzičku a/nebo dovednosti, pak může Váš zážitek z bruslení vypadat následovně: na rovinkách a v mírném klesání to nemusí být vůbec špatné, zvlášť pokud Vám to na klasických bruslích na kluzáku nebo rybníku jde, jakmile to ale začne stoupat, začne být zle… Buď to budete muset urvat celé rukama, což by v případě mírnějších, a ne příliš dlouhých stoupání mohlo ještě nějak jít, nebo začne peklo. A čím větší bude stoupání, tím větší peklo to bude… Lyže Vás nepodrží a budou ujíždět do všech stran, ruce a břišní svaly tak velký nápor po čase také nezvládnou a začnou odpadat… Vrchol kopce v nedohlednu, zpocení až na prdeli, a ani stromeček Vás nezachrání… V krátkém sjezdu se trochu otřepete, ale po každém klesání přijde zákonitě zase kopec nahoru…

 

A právě pro ty z nás, kdo nemají dostatečnou fyzičku na to, aby elegantně vyklouzali i táhlé a prudké stoupáky, a zároveň netrpí úchylkou projevující se radostí či opojením z vůně dehtových stoupacích vosků (jinými slovy: nechtějí mazat stoupacími vosky, ať již jsou ve válečku, tubě, spreji nebo nanesené na pásce, zkrátka a dobře si nechtějí patlat ruce, lyže a oblečení tím lepivým svinstvem, které stejně většinou víc drhne, lepí a namrzá, než aby dělalo něco kloudného), ano právě pro nás jsou tady skiny neboli lyže s mohérovým páskem.

 

Skiny neboli lyže s mohérovým páskem jsou to správné řešení pro ty z nás – tedy turisty a rekreační hobby-lyžaře, kteří se nechtějí patlat se stoupacími vosky, ale zároveň nemají dostatečnou fyzičku a/nebo dovednosti na bruslení neboli volný styl. Je tomu ale opravdu tak?

Kdy lyže s mohérem nebudou fungovat?

Ano, je to tak, ani lyže s mohérem nejsou “všespasitelné”...

Mohér vznikl jako alternativa k mazání stoupacími vosky - tedy vosky na odraz při klasickém stylu. Proč? Protože mazání stoupacími vosky je složité, zdlouhavé, člověk se přitom umaže nepříjemně lepkavou hmotou a nezřídkakdy nevede mazání stoupacími vosky k uspokojivému výsledku, nebo alespoň k výsledku, který by vykompenzoval všechnu tu námahu a komplikace.

Hledání alternativ ke stoupacím voskům je staré jako mazání stoupacími vosky samo. Ano, je to tak. Za jednu z nejúspěšnějších alternativ ke stoupacím voskům je možné považovat brulení nebo tzv. volný styl, který v současné době mezi profíky i hobíky jednoznačně převládá a při kterém se skluznice lyže maže výhradně na skluz.

Volný styl je však pro začátečníky, občasné běžkaže nebo běžkažské turisty zcela nevhodný. Bruslení se totiž musí umět, a to relativně dobře, jinak se z pohybu na běžkách vpřed stane jedno velké utrpení.

A protože začátečníků, občasných běžkařů a turistů je stále dost, nevzdávají nejrůznější výrobci všemožné snahy o tom, vymyslet něco, co by umožnilo klasický styl, tedy odraz, bez stoupacích vosků.

Univerzální stoupací vosky, tekuté stoupací vosky, stoupací vosky ve spreji, stoupací pásky, stoupací šupiny, zdrsňování stoupací zóny a tzv. skiny neboli mohéry.

Jak ale víme z jiných příspěvků, je většína těchto snah buď přímo odsouzena k neúspěchu (např. univerzální stoupací vosky, stoupací šupiny), nebo má pouze omezený rozsah použití (stoupací pásky, skiny neboli mohéry). Příčina pro tento neúspěch nebo omezený rozsah použití spočívá v prakticky nekonečné paletě sněhových podmínek, která je stejně rozmanitá jako počasí samo. A podobně jako neexistuje na všechny druhy počací jeden jediný vhodný oděv, neexistuje také na všechny druhy sněhů jeden jediný vhodný vosk či jiný prostředek.

A najké podmínky se tedy lyže s mohérem hodí a kdy nebudou fungovat?

Abychom mohli lépe a srozumitelněji odpovědět na tuto otázku, musíme si nejprve ve stručnosti vysvětlit, jak mohér funguje. Mohér je při pohybu směrem vpřed hladký a kluzký, při odrazu se však tisíce drobných chloupků napřímí či naježí a zaseknout se do sněhové pokrývky tvořené sněhovými krystaly. Při opětovném pohybu vpřed se pak chloupky musí sněhu zase pustit a uhladit se do hladké a kluzké plochy, aby nepřkáželi ve skluzu.

Bohužel ale existuje vícero druhů sněhu, kdy budou mít chloupky problém se do sněhové pokrývky zaseknout. Do této skupiny patří jednak mokré a vodou nasycené druhy sněhu s velkými oblými sněhovými zrny a velkým podílem tzv. volné vody, např. typické jarňáky, jednak zledovatělé hladké druhy sněhu, kdy mokrý sníh s velkým podílem volné vody a velkými oblými zrny zmrzl a krajina připomíná jednu velkou skluzavku nebo ledovku, nebo zledovatělé agresivní druhy sněhu, na kterých mají s odrazem problém i nejhouževnatější klistry a které mohou jemné mohérové chloupky odřít či obrousit, nebo konečně tzv. mejdla, kde se lyžařská stopa uhlazuje častým přejížděním lyží až do čistého ledu či skla, a kde se ve stopě a mimo ni vyskytují radikálně rozdílné sněhové podmínky (ve stopě bude mohér smekat, mimo stopu namrzat).

Dále také existuje celá řada druhů sněhu, kdy budou mít chloupky mohéru problém se sněhové pokrývky zase pustit, protože sněhové krystaly budou mít tendeci se k mohérovým chloupkům přichytávat nebo na nich dokonce namrzat. V takovém případě se - při opětovném pohybu vpřed - nebudou chloupky moci uhladit či vrátit zpět a vytvořit tak hladkou a kluzkou plochu v mazací zóně. Tyto podmínky se budou vyskytovat zvláště u nových vlhkých sněhů s ostrými sněhovými krystaly při teplotách kolem nuly. Namrzání mohéru se dá omezit - nedá se mu ale zcela zabránit - pravidelnou péčí o mohér a aplikací přípravků proti namrzání.

Mohér tedy nebude fungovat v případech, kdy se jemné chloupky nebudou moci zaseknout do sněhové pokrývky (např. jarňáky, firny, mejdla, sklovitá stopa), nebo kdy se sníh jemných chloupků mohéru nebude chtít po odrazu pustit (např. vlhký kristalický sníh při teplotách kolem nuly, mejdlo mimo stopu). Namrzání mohéru se dá předcházet správnou péčí, agresivní firny mohér nenávratně poškodí.

Jak začít s běžkama v civilizaci?

Pro začátečníky, kteří si nechtějí lámat hlavu

Rádi byste vyzkoušeli běžky, ale to poslední, co byste chtěli, je nějaká sáhodlouhá příprava?! Chcete to prostě zkusit, a pak se uvidí… Máte málo času na to se nejprve zaobírat nějakou teorií …

Rozumím a chápu, proto jediná otázka: Jste v lyžařském středisku nebo spíše někde na samotě, mimo civilizaci?

Odpověď zní: v lyžařském středisku… 

Pro ty z Vás přímočarých, kteří se nacházíte v libovolném lyžařském středisku, mám jednoduchou radu: půjčte si lyže, nechte si namazat a zkuste klasiku! Pokud je ale kolem nuly a sněží, tak to nechte na jindy! Fakt! Tyhle podmínky jsou pro dobrou mázu, která stoupá a nenamrzá, pro začátečníky příliš složité.

Civilizace tedy znamená: půjčovna, skiservis, klasický styl, nezačínat, pokud sněží a teploty jsou kolem nuly!

Proč?

Půjčovna je nejjednodušší, nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak si obstarat běžky. Vyberou Vám dobrou výšku, správnou tvrdost, a to je základ pro dobrou mázu. Dobrá máza je pak základní předpoklad pro příjemný zážitek z bílé stopy.

Skiservis je nejlepší způsob, jak si zajistit dobrou mázu, tedy spolehlivý odraz bez namrzání a rozumný skluz. Bez spolehlivého odrazu se jako začátečníci nepohnete dopředu. A pokud máza začne lepit a namrzat, tak se nepohnete už vůbec... Věřte mi! Proto to nechte, pokud máte tu možnost, na profících, ať máte aspoň na koho nadávat, kdyby se to náhodou stejně nepovedlo...

Klasický styl neboli klasika se dá totiž provozovat také ve formě tzv. „dupáka“ nebo „paní radové“, kdy se krajinou pohybujete pomalým pohybem vpřed, na rovinkách jen tak šoupete nohama dopředu dozadu, do mírného i prudšího stoupání můžete díky dobrému odrazu dělat totéž, jenom více či méně zkrátíte délku kroku, a do prudkého stoupání se vyškrábete stromečkem – opět podpořeným dobrým odrazem. A pokud vám stoupací vosk neboli máza nebude namrzat a lepit, pak budete za námahu spojenou s výstupy menších či větších vrcholků odměněni příjemným pocitem z klouzavého pohybu při sjezdu. Výsledek: příjemně strávený den s novými zážitky v bíle stopě a občerstvením třeba na „Hřebínku“…

Lehce vlhký až mokrý nový sníh a teploty kolem nuly patří k vůbec nejsložitějším podmínkám pro dobrou a spolehlivou mázu. A není náhoda, že většina renomovaných výrobců nabízí pro toto malé teplotní rozpětí třeba i dvě desítky různých vosků. Trefit dobrou mázu za těchto proměnlivých a nestabilních podmínek je složité i pro sehrané profíky (závodníka a servicemana). A proto byste to jako začátečníci neměli pokoušet, pokud tedy nejste vyznavači hesla: "Nezáleží na tom, jaký zažitek, hlavně, že byl silný..." Hamtání podél stop nebo přímo ve stopách v běžeckých botách a s bakulema namrzlého sněhu na lyžích totiž rozhodně silný zážitek bude.

Co je rozhodující pro spolehlivý odraz? Část I: správně zvolená délka a tvrdost lyží.

V předchozích příspěvcích jsme se dotkli toho, že spolehlivý odraz ovliňuje více různých faktorů. Zmínili jsme také, že některé z těchto faktorů není běžkař začátečník s velkou pravděpodobností schopen vůbec ovlivnit. Uvedli jsme dále, že dobrá máza, nebo alespoň pokus či snaha o dobrou mázu, je v možnostech každého z nás...

Co tedy patří mezi faktory rozhodující o spolehlivém odrazu při klasickém stylu?

• správně zvolená délka a tvrdost lyží
• správně zvolená skluznice lyže
  
• správně určená mazací zóna
• správně zvolená máza
• správně provedená máza
  
• alespoň základní schopnost lyžaře přenášet správně váhu
• alespoň základní schopnost lyžaře číst stopu

Všechny výše uvedené body se vztahují pro běh na lyžích klasickým stylem v upravených stopách. Upravenými stopami pak máme na mysli strojově upravované stopy, a to buď stopy tlačené nebo řezané.

Správně zvolená délka a tvrdost lyží

Délka a primárně tvrdost lyže ve vazbě na tělesnou hmotnost lyžaře rozhodují o správné funkce lyže jako takové. Lyžař nesmí lyži úplně promáčknout, v tomto případě by byla stoupací zóna v trvalém kontaktu se sněhovou pokrývkou (respektive s kontaktním vodním filmem), zároveň ale nesmí být příliš tvrdá, protože pak by se stoupací zóna nedostala do přímého kontaktu se sněhem ani ve fázi odrazu, tedy při jednostanném zatížení jedné z lyží.

Zkrátka a dobře musí být zachována funkce tří zón lyže na klasiku, a to přední a zadní kluzné zóny a stoupací zóny určené pro aplikaci stoupacích vosků - viz také náš příspěvek Jak určit stoupací zónu u běžek?

Samozřejmě i na lyžích neodpovídajících výšce a váze lyžaře se dá běžkovat, podobně jako se dá v zimě jezdit na ztvrdlých a ojetých pneumatikách. Nicméně si hned na úvod stanovíme celkem slušný handicap!

Častějším jevem jsou lyže promáčklé, protože lyže postupem času ztrácí své původní vlastnosti a primárně měknou. Promáčklé lyže se projevují tím, že i ve fázi skluzu více či méně drhnou. Trvalý kontakt stoupacího vosku se sněhem pak vede ke zvýšené tendenci namrzání stoupacího vosku. Namrznutý stoupací vosk pak buď zkazí veškerý skluz nebo - v horším případě - znemožní veškerý pohyb vpřed.

Až tedy budete ve stopě na lyžích zděděných ještě po otci svému manželovi nadávat, že jste to věděla, že to skončí přesně takhle a že jste měla jít raději s Jiřinkou na svařáčka a ne na ty debilní běžky (z genderového hlediska se - jak vidíte - držíme určitých zavedených stereotypů), pak vězte, že tento opětovný neúspěch byl zaviněn nejenom Vaším manželem (tím samozřejmě také a především), ale dílem také Vaší vrozenou šetrností. I přesto, že ty Artisky vypadají stále jako nové, zažily již bohužel příliš mnoho zim na to, aby s nimi bylo možné dosáhnout spolehlivého odrazu bez manrzání...

 

Kdy použít stoupací pásku, kdy lyže s mohérem a kdy běžné stoupací vosky?

Jak je zřejmé již z názvu našeho dnešního příspěvku, všechny tři uvedené možnosti platí pro klasiku, neboli klasický styl běhu na lyžích.

Zároveň půjde o začátečnické nebo čistě rekreační lyžování, kde nám jde primárně o prožitek z pohybu, a nikoli o rychlost nebo počet najetých kilometrů.

Kdy tedy použít stoupací pásku?

Ať už máte vlastní starší lyže, nebo lyže z půjčovny, jste na horách třeba jen na víkend a rádi byste opět vyzkoušeli bílou stopu... Nechcete se stresovat mazáním klasickými vosky a víte - možná, že i díky našim příspěvkům - kdy to jako začátečníci s bílou stopou zkoušet a kdy jít raději stavět sněhuláka (Jak začít mazat stoupacími vosky?).

Podmínky by neměly být nijak extrémní, tedy ani extrémně abrazivní zledovatělý zmrzlý sníh při teplotách vzduchu hluboko pod bodem mrazu (při těchto podmínkách stoupací páska pravděpodobně nezajistí příliš dobrý odraz a navíc se asi dost rychle ojede), ani příliš mokrý hrubozrnný až kašovitý sníh prosycený vodou při teplotách vzduchu vysoko nad nulou (při tomto promáčeném sněhu nebude páska pravděpodbně fungovat skoro vůbec), ani nový vlhký lepivý sníh, který ve stopách vlivem klouzavého pohybu běžečkých lyží vytváří velmi rychle sklovitý až ledovatý povrch, který je ve stopách extrémně hladký a kluzký, mimo stopy pak extrémně lepivý a náchylný k namrzání (při těchto extrémně proměnlivých podmínkách hrozí, že páska bude ve stopách "podkluzovat", mimo stopu naopak "lepit" či "namrzat").

Za všech více či méně běžných teplotních a sněhových podmínek by naopak stoupací páska měla na vlastních nebo půjčených lyžích celkem dobře fungovat a zajistit Vám příjemný lyžařský zážitek bez ulepených rukou a namrzání... Nezapomínejme ale prosím, že i páska je stále jenom univerzální vosk, byť inovovaný a s celou řadou dobrých vlastností, ale stále je to "univerzál"...

Jsem přesvědčený, že za výše uvedených podmínek je stoupací páska velmi rozumná alternativa k všemožným SKI Servisům a SKI shopům, kde Vám za nemalý peníz napatlají na lyži buď podobný "univerzál" (jenom v horší kvalitě), nebo nejběžnější a nejlevnější vosk pro dané teplotní a sněhové podmínky... ve více jak 50 procentech všech případů použijí ti slušnější SWIX modrý extra 😁

Kdy tedy použít lyže s mohérem neboli Skiny?

Tady je odpověď velmi jednoduchá: pokud máte vlastní... Ano, skiny si nemá moc smysl půjčovat! Kvalitní lyže s mohérem jsou jednak relativně drahé lyže, jednak mohér úplně moc dlouho nevydrží. Skiny z půjčovny tedy nebudou mít buď příliš kvalitní mohér, který pak ale úplně dobře nefunguje, nebo bude mohéř už dost opotřebovaný či ošoupaný a výsledek bude úplně stejný jako v prvním případě, tedy nebude moc dobře fungovat... Zkrátka a dobře kvalitní skiny nebo skiny s mohérem v dobré kvalitě se půjčovnám příliš nerentují.

Pokud již uvažujete o pořízení vlastních skinů, pak prosím nehleďte na nějakou tu kačku a kupte si kvalitní lyže s mohérem. Velkou pozornost věnujte správné tvrdosti a délce lyže, protože ani ten nejkvalitnější mohér nebude dobře fungovat, pokud nebude správně fungovat přenášení váhy. Doporučoval bych skiny s lehce zapuštěným mohérem, neboť právě ty se nejvíce přibližují chování běžných lyží na klasiku.

Nezapomínejte prosím ani na to, že i skiny se musí udržovat (čas od času bude nutné mohérový pásek vyměnit) a vyžadují určitou "servisní" péči (čas od času je mohér nutné omýt speciálním čistícím prostředkem, při sněhových podmínkách s extrémním sklonem k namrzání = zpravidla proměnlivé podmínky kolem nuly je nutné mohér ošetřit speciálním přípravkem proti namrzání atd.)

Jednou skin, navždy skin: na lyže s mohérem NIKDY nepoužívejte běžné stoupací vosky! A každá sranda něco stojí: vše na skiny je násobně dražší než na běžné lyže, a to včetně náhradních mohérových pásků!

Kdy tedy používat běžné stoupací vosky?

Vnímáte, že obecný výraz "sníh" označuje prakticky neomezenou paletu tvarů, forem a podob, které se navíc trvale proměňují vlivem povětrnnostních podmínek. Vnímáte, že něco tak rozmanitého a pestrého, něco tak jedinečného a osobitého jako je sníh (primárně ten přírodní) lze jenom těžko pokrýt jednou univerzální substancí! Pak vítejte do rodiny nadšenců, podivínů a bláznů, kteří se snaží na něco tak jedinečného, rozmanitého a osobitého "dobře" namazat, aby to jak dobře jelo, tak stoupalo.

Tato snaha je jednak zcela pošetilá (podobně jako touha člověka pochopit podstatu vesmíru či Boha), jednak má určité zákonitosti. A právě tyto zákonitosti nám poskytují něco jako pomocné "berle" v někonečné paletě tvarů a podob zmýtaných nevyčerpatelnou škálou změn a transformací. Více v našem příspěvku Jak začít mazat stoupacími vosky? nebo Jakou značku vosků si vybrat? nebo...

Na druhou stranu, kdo nic nezkusil, nic nezkazí... Je prostě třeba někde začít. Na úvod doporučuji si vybrat jednoho konkrétního výrobce lyžarských vosků a od něho si koupit pár základních stoupacích vosků. Dále je důležité dobře určit stoupací zónu, a pokud Vaše lyže na klasiku pamatují už příliš mnoho zim, pak zvážit nákup nových (při nákupu pak dbát na správnou výšku a tvrdost). A jdeme na to, jdeme mazat... Na tomto místě je dobré si připomenout, že existují podmínky, na které se prakticky dobře namazat nedá, a těm bychom se měli v našich mazacích začátcích spíše vyhnout, a naopak existují podmínky (stabilní a snadno rozpoznatelné), kde není dobrá máza žádný velký "kumšt", a při nich bychom to měli zkoušet, aby nás případné úspěchy posilnily k dalším pokusům...

Jak používat stoupací vosky ve spreji?

Chcete zkusit běžky, víte, že pro lyžařské začátky v bílé stopě je výhodnější klasika než bruslení, z nabízených alternativ pro stoupací vosky Vás nezaujaly ani lyže se srstí/mohérem, ani stoupací páska, zároveň se ale ještě necítíte na to zkusit vlastní mázu pomocí běžných stoupacích vosků?

Stoupací vosky ve spreji by mohla být ta správná volba právě pro Vás.

Stoupací vosky ve spreji, někdy označované také jako tekuté stoupací vosky (v případě tohoto označení hrozí záměna s klistry) jsou jakýsi mezistupeň mezi klasickými stoupacími vosky (tuhými vosky a klistry) a "čistými" alternativami ke stoupacím voskům, jako jsou např. lyže se srstí/mohérem, stoupací pásky nebo lyže se šupinami (které obecně nedoporučujeme).

Stoupací vosky ve spreji sledují dvě základní kritéria: jednoduchá, rychlá a čistá aplikace na straně jedné, universálnost, tedy jednoduchá a snadná volba na straně druhé.

Jednoduchá, rychlá a čistá aplikace se výrobcům takžka bez výhrad povedla. Vosky se protřebou, nastříkají nebo nanesou pomocí aplikátoru s houbičkou do stoupací zóny a nechají se zaschnout. Hotovo! Namazáno během několika minut a ruce zůstávají čisté.

Universálnost, tedy jednoduchá a snadná volba z několika málo vosků pro všechny druhy sněhu a teploty je někdy méně jindy více problematická. Doporučuji tedy: používejte stoupací vosky ve spreji na stabilní a čitelné podmínky, naopak složitým a proměnlivým podmínkám při teplotách kolem nuly a novém či čerstvém vlhkém až mokrém sněhu se vyhýbejte.

Při teplotách pod bodem mrazu a suchém sněhu tedy používejte stoupací vosk ve spreji na studené podmínky, při teplotách nad bodem mrazu a mokrém sněhu používejte naopak stoupací vosk ve spreji na teplé podmínky.

Na rozdíl od běžných univerzálních stoupacích vosků (ať už tuhých nebo klistrů) mají stoupací vosky ve spreji menší tendenci namrzat a lepit, případný neúspěch v máze se proto projeví spíše nespolehlivým odrazem (podkluzováním, smekáním) než namrzlými bakulemi.

Stoupací vosky ve spreji tedy znamenají: snadnou, rychlou a čistou aplikaci, jednoduchou volbu: jeden vosk na studené a jeden vosk na teplé podmínky, nepoužívat při teplotách kolem nuly a vlhkém až mokrém sněhu.

Jak aplikovat stoupací vosky ve spreji?

1. lehce zdrsnit stoupací zónu smirkovým papírem (zrnitost cca 100) nejprve v příčném a následně v podélném směru
2. stoupací zónu lehce otřít čistým hadrem a zbavit ji tak zbytků po broušení
3. stoupací vosk protřebat
4. nastříkat stoupací vosk ve spreji (např. SWIX), nanést stoupací vosk pomocí aplikátoru s houbičkou (např. Rex nebo Start)
5. nechat zaschnout cca 3 až 5 min.

Při aplikaci ve venkovních podmínkách body 1 a 2 vynechat, ale zároveň se pokusit skluznici lyže osušit před vlastní aplikací stoupacího vosku ve spreji.

Co byste měli o stoupacích voscích ve spreji ještě určitě vědět:

• stoupací vosky ve spreji jsou vždy směs stoupacího vosku a rozpouštědla, nezapomeňte vosk před použitím dobře protřepat (platí zvláště pro vosky s aplikátorem s houbičkou)
  
• vzhledem k jednoduchému výběru (studené nebo teplé podmínky) doporučujeme provést první aplikace uvnitř ve vytopené chalupě, a to nejlépe ve vodorovné poloze:
  
• vosk před zatuhnutím nestéká do spodní kluzné zóny
• v teple vosk lépe zasychá
• k suché, čisté (a pokud možno zdrsněné) lyži vosk lépe přilne
  
• při studených podmínkách a hrubém až velmi hrubém sněhu se bude tekutý vosk ve spreji pravděpodobně velmi rychle ojíždět, oděr vosku se dá snížit tak, že před aplikací vlastního stoupacího vosku ve spreji naneseme do stoupací zóny tzv. základ (viz článek "Základ ve stoupací zóně"), ten je však možné nanášet pouze ve vnitřních podmínkách a je k tomu již zapotřebí nějaké vybavení
  
• při teplých podmínkách a mokrém až velmi mokrém sněhu se dá odraz zlepšit tak, že naneseme více vrstev tekutého stoupacího vosku ve spreji po sobě, každou vrstvu však musíme nechat dobře zaschnout!
  
• firma Start vyrábí tekuté stoupací vosky s aplikátorem s houbičkou také s přídavkem fluoru. Nevím, jestli u tohoto druhu stoupacích vosků je to opodstatněné, ale pokud Vás neodradí vyšší cena, přídavek fluoru věc určitě nezhorší!
  
• firmy SWIX vyrábí tekutý stoupací vosk ve spreji pro podmínky kolem nuly (V50 LC Violet grip spray), zkusit to můžete, ale podmínky kolem nuly v kombinaci s novým a vlhkým sněhem jsou pro začátečnickou mázu velmi zrádné!