Kde se vzaly, tu se vzaly skiny! Část II.

Kde se vzaly, tu se vzaly skiny…

JAK MOHÉR VLASTNĚ FUNGUJE?

 

Abychom si mohli na tuto otázku odpovědět, musíme si nejprve vysvětlit, jak takové skiny vlastně fungují. Mohérový pásek se nachází pouze v tzv. stoupací komoře, tedy v místech, kde se u běžných lyží na klasiku nanáší stoupací vosk. Mohérový pásek tedy nahrazuje stoupací vosk. Jak ale takový stoupací vosk, a tedy mohérový pásek má vlastně správně fungovat?

 

Stoupací vosk aplikovaný ve stoupací či odrazové komoře musí být dostatečně lepivý na to, aby na sebe ve fázi odrazu „navázal“ či „nalepil“ sněhové krystaly či zrna a umožnil tak odraz při plném zatížení lyže, zároveň však nesmí být příliš lepivý na to, aby umožnil ve fázi navazujícího skluzu snadné či hladké „setření“ sněhových krystalů, které se na stoupací vosk v předchozí fázi odrazu navázali.

 

Pokud je stoupací vosk málo lepivý, nenaváží se sněhové krystaly na stoupací vosk vůbec, nebo pouze nedostatečně a lyže podkluzuje, je-li stoupací vosk naopak příliš lepivý, naváží se sněhové krystaly vosk příliš intenzivně a nedojde k jejich následnému oddělení či setření ve fázi skluzu, v tomto případě lyže drhne – sníh nalepený na stoupací vosk zhoršuje nebo zcela znemožňuje skluz.

 

A ačkoli by si mnozí z nás přáli, aby mohérový pásek fungoval na jiném – hlubším či sofistikovanějším – principu, fungují také lyže s mohérovým páskem neboli skiny na úplně stejném principu. Chloupky mohéru musí krystaly sněhu ve fázi odrazu při plném zatížení lyže navázat a umožnit tak odraz, následně pak ve fázi skluzu snadno pustit a umožnit jejich setření, a tedy skluz.

 

V čem je tedy problém, stoupací vosk i mohér fungují na stejném principu, mohér ale na rozdíl od stoupacích vosků ani nepodkluzuje, ani nenamrzá… V čem je tedy problém?

 

Zatímco stoupací vosky reagují na nekonečnou paletu sněhových podmínek prakticky nekonečnou paletou různých stoupacích vosků, různými délkami stoupací komory a různými tloušťkami naneseného stoupacího vosku, má mohér k dispozici pro tutéž nekonečnou paletu sněhových podmínek – počínaje čerstvě napadlým prachovým sněhem při teplotách pod nulou, vlhkým či lehce mokrým novým vatovým sněhem při teplotách kolem nuly, přes staré znečištěné hrubozrnné mokré až vodou nasáklé jarňáky až po ledovaté, hladké či extrémně abrazivní firny – pouze a jenom jeden typ vlasu či chloupků, bez možnosti měnit délku pásu nebo výšku vlasu.

Proč nepoužívat univerzální stoupací vosky?

Neděláme to v našich příspěvcích příliš často, ale dnes se negativně vymezíme vůči jedné celé skupině stoupacích vosků, a to vůči tzv. univerzálům či univerzálním stoupacím voskům. Naštěstí není tato skupina stoupacích vosků nijak velká či početná, ale i tak by se dal z ostudy, kterou stoupacím voskům dělá, ušít nejeden kabát...

Proč tato příkrost a vyhraněnost?

Abychom mohli lépe porozumět tomu, proč jsou univerzální stoupací vosky (až na ojedinělé výjimky) tak škodlivé, musíme odbočit a povědět si nejprve něco málo o sněhu.

Sníh, obecné označení bezpočtu forem a tvarů proměňujících se při prakticky nekonečné škále povětrnnostních a dalších doprovodných vlivů. V jazyku Eskymáků prý žádné obecné označení pro sníh neexstuje, existuje v něm prý bezpočet označení pro nejrůznější stavy či podoby či formy sněhu a pro změny stavu těchto podob či forem vyvolanými bezpočtem povětrnostních vlivů či dalšími okolnostmi.

Díky našemu smyslu pro řád, kterým se snažíme uspořádat vesmírný chaos, který nás pravděpodbně až příliš děsí na to, abychom se jej snažili pochopit takový jaký je, se snažíme sníh a jeho nekončené podoby a proměny utřídit a kategorizovat.

Víme, že vše začíná novým sněhem nebo čerstvě napadlým sněhem. Samozřejmě jsme si vědomi, že již kategorie "nový sníh" v sobě zahrnuje bezpočet "podkategorií", a to v závislosti na tom, za jakých podmínek ten konkrétní nový sníh padal. Jiný nový sníh padá při teplotách kolem nuly, kdy se z nebe snášejí velké těžké vločky tvořící jakési chuchvalce bezpočtu drobných sněhových vloček, jiný nový sníh padá při teplotách hluboko pod nulou, kdy vzduchem poletují křehké prachové vločky s velmi jasnými a ostrými konturami sněhových krystalů.

Nový sníh se však bezprostředně po napadnutí začíná proměňovat či transformovat... Křehké sněhové krystaly se lámou, jsou ovlivňovány podložím, na které dopadnou, vlivem slunečních paprsků neprodleně tají a zaoblují se, vlivem větru se hutní či nabalují, nabírají vlkost nebo se naopak dále vysušují a křehnou až zvoní či praskají...

Ano, mluvíme stále o novém či čerstvě napadlém sněhu...

Má někdo z Vás stále ještě pocit, že tuto paletu forem, tvarů, proměn a transformací je možné pokrýt či "vyřešit" jednou jedinou látkou, hmotou či substancí?

Pokud ano, pak je to buď blázen, nebo nakoukl za oponu vědění příliš daleko a bude za blázna tak jako tak považován...

Univerzální vosky se však neomezují na jednu jedinou kategorii "sněhu" zahrnující bezpočet "subkategorií", univerzální vosky si troufají rovnou na všechny kategorie "sněhu", počínaje čerstvě napadaným novým sněhem, přes jemnozrnný starý sníh, hrubozrnný starý sníh až po ledovatý abrazivní firn na staně jedné a mokrý až kašovitý vodou prosycený jarňák na straně druhé...

Univerzály si hrají na bohy a falešní proroci se odjakživa vyháněli bičem...

Abychom ale mohli ještě lépe porozumět tomu, proč je myšlenka univerzálních vosků tak pošetilá, musíme si také osvětlit, jak má takový stoupací vosk správně fungovat.

Stoupací vosky nanášíme do stoupací zóny pro docílení spolehlivého odrazu, který nám umožní pohyb vpřed na běžeckých lyžích na klasiku. Dobrý odraz - bohužel - ovlivňuje celá řada nejrůznějších faktorů, z nichž mnohé není lyžař začátečník - bohužel - schopen ovlivnit. O to důlěžitejsí proto je soustředit se na ty faktory, které je možné ovlivnit a které může ovlivnit každý z nás, tedy každý, kdo umí číst a psát, respektive alespoň číst 😀

A jedním z těchto faktorů je správná máza... Jak tedy správná máza funguje? Správná máza funguje tak, že při zatížení jedné lyže celou vahou lyžaře (zde samozřejmě opět zjednodušujeme) umožní spolehlivý odraz, ale při rovnoměrném zatížení obou lyží umožní a příliš negativně neovlivní dobrý skluz.

Jak tedy interaguje sníh a správná máza? Sněhové krystaly - ať již v jakékoli ze svých nekonečných podob a tvarů - se musí do stoupacího vosku při plném zatížení umět zamáčnout či zachytit (a umožnit tak odraz), zároveň se však do stoupacího vosku nesmí zamáčnout či zachytit příliš silně či hluboko, aby se při následném skluzu mohly vosku pustit a být opět setřeny, čímž umožní nerušený tedy dobrý skluz. Pokud se krystaly sněhu nemohou do stoupacího vosku zamáčnout či zachytit vůbec, pak máza prokluzuje, pokud se krystaly sněhu nemohou stoupacího vosku po odrazu naopak pustit a negativně tak narušují následný skluz, pak máza lepí či dokonce namrzá.

Kdo si tedy myslí, že nekonečná paleta sněhových forem a podob vystavená nekonečné paletě změn a transformací může ve výše popsaném mechnismu spolehlivého odrazu a dobrého skluzu fungovat s jednou látkou či substancí, je buď šílenec nebo výrobce univerzálních stoupacích vosků (ale ti si to rozhodně nemyslí).

Výjimka potvrzující pravidlo je RODE Klister Universal Multigrade. Toto ale není univerzální vosk, nýbrž naprosto skvělý klistr pro  specifické podmínky použití!