Jak určit stoupací zónu běžeckých lyží?

Na rozdíl od běžeckých lyží na bruslení neboli volný styl, jejichž skluznice tvoří jenom jedna velká kluzná zóna sahající od špičky lyže až po její patku, tvoří skluznici běžeckých lyží na klasiku neboli klasický styl dvě zóny, a to zóna kluzná - stejně jako u lyží na bruslení - a zóna stoupací neboli odrazová. Kluzná zóna má přitom dvě části - horní a spodní, mezi horní a spodní kluznou zónou se pak nachází zóna stoupací.

A teď totéž názorněji: jistě jste si všimli, že běžecké lyže - zvláště ty na klasiku - jsou jaksi prohlé či vypouklé. Pokud lyže položíte na přiměřeně rovný a tvrdý povrch (v době mého mládí jsme na to vysazovali dveře od koupelny) a stoupnete si na ně tak, že rovnoměrně zatížíte obě lyže, zjistíte, že skluznice lyže se povrchu dotýká ve své spodní a horní části. Naopak v místech, kde máte botu s vázáním, zůstává mezi skluznicí lyže a povrchem drobná mezera. V místech, kde se lyže dotýká, jsou kluzné zóny, v místech, kde zůstává mezi skluznicí a povrchem mezera, se nachází stoupací zóna.

Výše popsaný jev nastane tedy pouze v případě, že Vaše hmotnost plus mínus odpovídá tvrdosti lyže. Stotřicetikilové chlapisko příliš měkké lyže úplně promáčkne, i při rovnoměrném rozložení váhy na obě lyže. Pokud se padesátikilový komár naopak postaví na příliš tvrdé lyže, bude stoupací zóna sahat s trochou nadsázky od špičky až po patku lyže.

První pravidlo tedy zní: Vaše váha musí plus mínus odpovídat tvrdosti lyže. 

Pokud nejste ani jeden extrém (ani stotřicetikilové chlapiskom, ani padesátikilový komár, váhu u žen se neodvážím komentovat), nemusíte této problematice věnovat žádnou velkou pozornost, jelikož běžné kategorie dnešních lyží jsou navrženy tak, aby pokryly takřka celé běžné váhové spektrum.

Pokud si ale chcete snadno a rychle ověřit, že tvrdost Vašich nových běžek odpovídá plus mínus Vaši hmotnosti, pak pro Vás máme jednoduchou radu: změřte si velikost stoupací zóny (jak se už za chvíli dozvíte), a pokud její velikost odpovídá přibližně 1/3 délky lyže, pak tvrdost lyže odpovídá Vaší hmotnosti.

Druhé pravidlo tedy zní: správná tvrdost lyže odpovídá správné velikosti stoupací zóny a naopak. Správná velikost stoupací zóny se přitom pohybuje mezi 50 až 70 cm a odpovídá přibližně 1/3 délky lyže.

Jak tedy určit stoupací zónu běžeckých lyží na klasiku?

Způsobů je hned několik, a tak si je projdeme jeden po druhém, od nejjednoduššího po nejpřesnější.

Rychlý způsob

Vezměte jednu z lyží do ruky a na boku lyže si např. fiksem označte místo, kde končí Vaše bota upnutá do vázání (když říkám, kde končí, tak myslím opravdu konec boty, a nikoli místo, kde na lyži dosedá Vaše pata). Teď od tohoto místa odměřte 50 až 70 cm směrem ke špičce lyže. 50 cm odměřte u krátkých lyží, jelikož jste menší postavy, 70 cm u dlouhých lyží, jelikož jste vysoké postavy. Toto druhé místo označte rovněž fiksem. Prostor mezi první a druhou značkou je mazací zóna. Hotovo! Do takto určené stoupací zóny mažeme jak tuhé, tak tekuté vosky i veškeré alternativní druhy mázy (např. tekuté vosky ve spreji, stoupací pásku).

Rychlý způsob pro tuhé a tekuté vosky

Tento způsob již vyžaduje spolupráci dvou osob a přiměřeně tvrdý a rovný povrch (dveře od koupelny). Lyžar se obuje do lyžařských bot. Obě lyže se položí na přiměřeně rovný a tvrdý povrch tak, jako by stály ve stopě. Lyžař se na ně postaví a upne boty do vázání (pozor na poškození skluznice!). Před tím, než lyžař lyže zatíží, zasune druhá osoba (doporučení: nikoli manželka) jednou přeložený list papíru pod střední část lyže. Lyžar zatíží rovnoměrně obě lyže a druhá osoba posunuje jednou přeložený list papíru směrem ke špičce lyže. V místech, kde už to nejde dál, udělá na boku lyže značku. Potom posunuje papírem ze středu lyže směrem k patce, v místech, kde se papír zastaví ještě značku neudělá, ale podívá se, jestli je za koncem boty, pokud ano, pak stoupací zóna končí nejdále koncem boty! Pokud ne, udělá značku. Takto zjištěná stoupací zóna slouží pro tuhé vosky. Pro tekuté vosky neboli klistry se použije stejný postup, avšak s tím rozdílem, že list papíru se přeloží 2x. Stoupací zóna pro klistry je tedy o něco kratší.

Přesná univerzální stoupací zóna

I tento způsob vyžaduje spolupráci dvou osob a přiměřeně tvrdý a rovný povrch (dveře od koupelny). Lyžar se obuje do lyžařských bot. Obě lyže se položí na přiměřeně rovný a tvrdý povrch tak, jako by stály ve stopě. Lyžař se na ně postaví a upne boty do vázání. Druhá osoba zasune nepřeložený list papíru pod střední část lyže. Lyžař zatíží rovnoměrně obě lyže (stojí např. jako při soupaži). Druhá osoba udělá značky na boku lyže tam, kde se papír zastaví. Druhá osoba vrátí list papíru opět do středu lyže. Lyžař zatíží jednu lyži celou váhou (jako při odrazu při stříďáku). Druhá osoba opět udělá značky na boku lyže tam, kde se papír zastaví. Nyní se obě zóny zprůměrují. Konec stoupací zóny je však vždy nejdále v místě, kde končí bota. Do takto určené stoupací zóny mažeme jak tuhé vosky, tak klistry.

Přesná stoupací zóna pro tuhé a tekuté vosky

Postup je stejný jako u přesné univerzální stoupací zóny. Rozdíl spočívá pouze v tom, že se celá operace (zatížit rovnoměrně, zatížit celou vahou, zprůměrovat, konec max. u konce boty) provede dvakrát, jednou s nepřeloženým listem papíru a podruhé s jednou přeloženým listem papíru, delší stoupací zóna je pro tuhé vosky, kratší je pro klistry.

Doporučení při nepříliš spolehlivém odrazu

Ještě před tím, než se rozhodnete zlepšit odraz tím, že přidáte další vrstvu vosku, nebo nanesete o stupeň měkčí vosk, můžete zkusit lehce prodloužit mazací zónu, a to především směrem k patce lyže (za konec boty).

Jaký základový vosk zvolit?

Víme, že s ohledem na rychlou, snadnou a čistou aplikaci bez zažehlování a korkování, a zároveň slabý film základového vosku díky aplikaci pomocí spreje jsou tekuté základové vosky ve spreji jednoznačně nejlepší volba!

Co se ale vlastně na trhu nabízí?

Tekuté základové vosky ve spreji:

• SWIX, B20C Base klister spray
• SWIX, VGS35C Base binder spray
• Rex, 2901 Liquid Base Klister
• Start, Base klister spray
• Rode, Base klister spray
• Toko, Nordic KlisterSpray Base green
• SKIGO, Base Wax Spray

Jak je vidět, nabídka je velmi široká. S výjimkou speciálního základového vosku od firmy SWIX VGS35C se vždy jedná o různé alternativy téhož. Rozhodovat tedy bude primárně cena a preference té či oné značky. Relativní novinkou na trhu jsou tekuté klistry ve spreji od firmy Rex.

Tuhé základové vosky:

• Rex, 190 Base Wax
• Start, Base Wax
• Start, Base Wax Extra
• Rode, Black Base
• Toko, Nordic Base Wax green
• SKIGO, Base
• Holmenkol, Grip Base
• MAPLUS, Grip Wax Base

Nabídka opět velmi široká, s ohledem na relativně malé využití tohoto typu základového vosku možná až příliš široká. S výjimkou Start Base Wax Extra, který je určen pro extrémní podmínky oděru stoupacích vosků, můžete zvolit kterýkoli z nabízených základových vosků. Zajímavou novinkou může být Rode, Black Base.

Tekuté základové vosky:

• Rex, 290 Base Klister
• Start, Base Klister
• Rode, K90 Chola
• Toko, Nordic Base Klister green

Nabídka je menší, jelikož více výrobců nabízí odolný stoupací klistr zároveň jako tekutý základový vosk - viz také Toko, Nordic Base Klister green, který je zároveň základový vosk, ale také stoupací vosk zelený. Naprostá klasika je Rode, K90 Chola nebo Rex, Base Klister.

Odolné tekuté stoupací vosky používané jako základové vosky:

• Rode, K10 Blue special
• Rode, K20 Blue
• Holmenkol, Klister BLUE

Vedle zde uvedených značek lze využít i další "studené" klistry (zelený, modrý) jako základový vosk.

Závěr: nabídka je velmi široká, primárně bych volil tekuté základové vosky ve spreji, pak podle oblíbené značky a ceny!

Jak používat základové vosky pro stoupací zónu?

Víme, že základ se používá buď pro agresivní sníh pod nulou pro zvýšení odolnosti stoupacího vosku proti abrazi, nebo naopak pro mokrý až kašovitý sníh při teplotách vzduchu nad nulou pro zabránění tomu, aby měkké vosky "sjížděly" do stoupací zóny.

Víme, že základ má také svá úskalí a že výrobci ho někdy doporučují spíše jako svůj marketingový trik než reálnou pomoc.

Jaké ale vlastně existují základové vosky pro stoupací zónu a jak se správně používají?

Předně si musíme říci, že existují minimálně tři druhy základových vosků pro stoupací zónu běžeckých lyží na klasiku, a to:

• tuhé základové vosky
• tekuté základové vosky (klistry)
• tekuté základové vosky ve spreji

Vedle toho existuje ještě druhý způsob, jak dělit základové vosky pro stoupací zónu, a to na:

• základové vosky vyráběné a označované jako základové vosky
• odolné stoupací vosky používané jako základové vosky

Tuhé základové vosky jsou primárně určeny pro tuhé stoupací vosky, tekuté základové vosky jsou primárně určeny pro tekuté stoupací vosky, tekuté základové vosky ve spreji jsou vhodné jako pro tekuté, tak pro tuhé základové vosky.

Základové vosky vyráběné a označované jako základové vosky:

Tuhé základové vosky

Hlavní nevýhoda tuhých základových vosků je v rozsahu použití tuhých stoupacích vosků. Tuhé stoupací vosky totiž zřídka kdy slouží pro primárně agresivní a vysoce-abrazivní, nebo mokré až kašovité druhy sněhu, jelikož jejich hlavní sféra použití je spíše pro nový a čerstvý sníh a dále starý spíše jemnozrnný sníh. Tedy: i přesto, že výrobci je inzerují jako provázané, tuhé základové a tuhé stoupací vosky se v rozsahu svého použití příliš nekryjí.

Tuhé základové vosky mohou být ale na druhou stranu někdy rychlejší než tekuté základové vosky a bývá snadnější z nich vytvořit slabší vrstvu. Lze je tedy dobře využít také jako základ pro tekuté stoupací vosky. Toto může být důvod, proč někteří výrobci od tekutých základových vosků úplně ustoupili.

Tekuté základové vosky

Hlavní nevýhoda tekutých základových vosků spočívá v jejich spíše špatných kluzných vlastnostech. Proto se také často nahrazují velmi odolnými stoupacími tekutými vosky (klistry), které mají jen o trochu menší odolnost, ale výrazně lepší skluzné vlastnosti.

Hlavní doména tekutých základových vosků je tedy v extrémních podmínkách: velmi agresivní a abrazivní druhy sněhu, při velmi nízských teplotách a při dlouhých vzdálenostech pro zajištění dlouhodobého stabilního odrazu, tedy v podmínkách, kdy dochází k velkému oděru stoupacích vosků a není dobré "přimazávat" během jízdy (namazat stoupací klistr ve venkovních podmínkách při velkých mrazech je takřka nemožné).

Tekuté základové vosky ve spreji

Tekuté základové vosky ve spreji jsou reakcí výrobců na hlavní nevýhody základových vosků: relativně špatné kluzné vlastnosti, špinavá a komplikovaná aplikace, zpravidla se nepodaří nanést úplně slabou vrstvu = další zhoršení skluzných vlastností.

A nutno říci, že tekuté základové vosky ve spreji většinu z výše uvedených nevýhod efektivně odstraňují: snadno a rychle a čistě se nanáší (stačí nastříkat na lehce zdrsněný povrch a nechat zaschnout), umožňují vytvořit jemný "film" základového vosku, a tím snižují riziko zhoršení kluzných vlastností. Stále se ale jedná o základový vosk. Dají se využívat jak pro tuhé, tak pod tekuté stoupací vosky.

Odolné stoupací vosky používané jako základové vosky

Jak již bylo řečeno výše, neoplývají základové vosky právě ideálními kluznými vlastnostmi. A to je také hlavní důvod, proč se především tekuté základové vosky často nahrazují odolnými stoupacími vosky (zpravidla modrý nebo zelený klistr). S příchodem tekutých vosků ve spreji se jako alternativa základových vosků nabízí také odolné tekuté vosky ve spreji, které mají jednak lepší kluzné vlastnosti než základové vosky, a jednak se lépe nanáší, než běžné tekuté vosky.

Závěr: základ používat jen tehdy, je-li to třeba = agresivní sníh při nízkých teplotách a dlouhé trase nebo kašovitý sníh při teplotách nad nulou, výborné vlastnosti mají základové vosky ve spreji, základové vosky lze obecně velmi dobře nahradit odolnými stoupacími vosky (běžnými nebo ve spreji).

K čemu slouží základ ve stoupací zóně?

Víme, že každá lyže na klasiku má dvě základní zóny, kluznou zónu a stoupací zónu, víme, že do kluzné zóny se aplikují vosky zlepšující skluz lyže, a do stoupací zóny se aplikují vosky umožňující odraz, víme, že stoupací vosky musí být dostatečně přilnavé, aby umožnily odraz, a zároveň nesmí být příliš měkké, aby jednotlivé krystaly sněhu mohly opět odpadnout a vosk nelepil a nenamrzal, víme, že stoupací vosky dělíme na tuhé a tekuté (klistry), víme, jak určit velikost a polohu stoupací zóny na skluznici běžecké lyže...

Většina renomovaných výrobců stoupacích vosků doporučuje pro určité sněhové a teplotní podmínky vytvořit ve stoupací zóně nejprve tzv. základ před tím, než začnete nanášet stoupací vosky pro podmínky daného dne (typ sněhu, teplota, vlhkost).

Pro jaké sněhové a teplotní podmínky je dobré ve stoupací zóně vytvořit nejprve základ?

Základ ve stoupací zóně se doporučuje buď pro vysoce abrazivní a agresivní druhy sněhu při teplotách pod nulou, nebo naopak pro mokrý až kašovitý sníh při teplotách vzduchu vysoko nad nulou.

A k čemu takový základ ve stoupací zóně slouží?

U vysoce abrazivních a agresivních druhů sněhu snižuje opotřebení vlastního stoupacího vosku pro podmínky daného dne a prodlužuje tak dobu spolehlivého odrazu. U mokrého až kašovitého sněhu lépe váže měkký stoupací vosk ke skluznici a zabraňuje tak "sjíždění" stoupacího vosku do spodní kluzné zóny.

A co je pravda a co je marketing výrobců stoupacích vosků?

• Pravda je, že na agresivní a vysoce abrazivní druhy sněhu se tak jako tak používají zpravidla velmi odolné druhy vosků (především tekuté, ale i tuhé), které mohou samy o sobě sloužit jako základový vosk.
• Pravda je, že speciální základové vosky (jak tuhé, tak tekuté) neoplývají právě ideálními kluznými vlastnostmi (co výborně "lepí", může zároveň těžko výborně "klouzat").
• Pravda je, že základ vytváří ve stoupací zóně další vrstvu vosku, čím více vrstev vosku, tím vyšší máza, čím vyšší máza, tím vyšší riziko, že lyže nebudou optimálně klouzat a že máza může namrzat a lepit.
• Pravda je, že při agresivních a vysoce abrazivních druzích sněhu je nutné pro dlouhé vzdálenosti (nad 15 až 20 km) odolnost stoupacího vosku vylepšit základem
• Pravda je, že velmi měkké druhy stoupacích vosků (červený, hnědý, černý, žlutý atd.) mají poměrně velkou tendenci " sjíždět" ze stoupací zóny do spodní kluzné zóny a zde v trvalém kontaktu se sněhem v lepším případě drhnout, v horším případě namrzat

 

Jak používat stoupací vosky ve spreji?

Chcete zkusit běžky, víte, že pro lyžařské začátky v bílé stopě je výhodnější klasika než bruslení, z nabízených alternativ pro stoupací vosky Vás nezaujaly ani lyže se srstí/mohérem, ani stoupací páska, zároveň se ale ještě necítíte na to zkusit vlastní mázu pomocí běžných stoupacích vosků?

Stoupací vosky ve spreji by mohla být ta správná volba právě pro Vás.

Stoupací vosky ve spreji, někdy označované také jako tekuté stoupací vosky (v případě tohoto označení hrozí záměna s klistry) jsou jakýsi mezistupeň mezi klasickými stoupacími vosky (tuhými vosky a klistry) a "čistými" alternativami ke stoupacím voskům, jako jsou např. lyže se srstí/mohérem, stoupací pásky nebo lyže se šupinami (které obecně nedoporučujeme).

Stoupací vosky ve spreji sledují dvě základní kritéria: jednoduchá, rychlá a čistá aplikace na straně jedné, universálnost, tedy jednoduchá a snadná volba na straně druhé.

Jednoduchá, rychlá a čistá aplikace se výrobcům takžka bez výhrad povedla. Vosky se protřebou, nastříkají nebo nanesou pomocí aplikátoru s houbičkou do stoupací zóny a nechají se zaschnout. Hotovo! Namazáno během několika minut a ruce zůstávají čisté.

Universálnost, tedy jednoduchá a snadná volba z několika málo vosků pro všechny druhy sněhu a teploty je někdy méně jindy více problematická. Doporučuji tedy: používejte stoupací vosky ve spreji na stabilní a čitelné podmínky, naopak složitým a proměnlivým podmínkám při teplotách kolem nuly a novém či čerstvém vlhkém až mokrém sněhu se vyhýbejte.

Při teplotách pod bodem mrazu a suchém sněhu tedy používejte stoupací vosk ve spreji na studené podmínky, při teplotách nad bodem mrazu a mokrém sněhu používejte naopak stoupací vosk ve spreji na teplé podmínky.

Na rozdíl od běžných univerzálních stoupacích vosků (ať už tuhých nebo klistrů) mají stoupací vosky ve spreji menší tendenci namrzat a lepit, případný neúspěch v máze se proto projeví spíše nespolehlivým odrazem (podkluzováním, smekáním) než namrzlými bakulemi.

Stoupací vosky ve spreji tedy znamenají: snadnou, rychlou a čistou aplikaci, jednoduchou volbu: jeden vosk na studené a jeden vosk na teplé podmínky, nepoužívat při teplotách kolem nuly a vlhkém až mokrém sněhu.

Jak aplikovat stoupací vosky ve spreji?

1. lehce zdrsnit stoupací zónu smirkovým papírem (zrnitost cca 100) nejprve v příčném a následně v podélném směru
2. stoupací zónu lehce otřít čistým hadrem a zbavit ji tak zbytků po broušení
3. stoupací vosk protřebat
4. nastříkat stoupací vosk ve spreji (např. SWIX), nanést stoupací vosk pomocí aplikátoru s houbičkou (např. Rex nebo Start)
5. nechat zaschnout cca 3 až 5 min.

Při aplikaci ve venkovních podmínkách body 1 a 2 vynechat, ale zároveň se pokusit skluznici lyže osušit před vlastní aplikací stoupacího vosku ve spreji.

Co byste měli o stoupacích voscích ve spreji ještě určitě vědět:

• stoupací vosky ve spreji jsou vždy směs stoupacího vosku a rozpouštědla, nezapomeňte vosk před použitím dobře protřepat (platí zvláště pro vosky s aplikátorem s houbičkou)
  
• vzhledem k jednoduchému výběru (studené nebo teplé podmínky) doporučujeme provést první aplikace uvnitř ve vytopené chalupě, a to nejlépe ve vodorovné poloze:
  
• vosk před zatuhnutím nestéká do spodní kluzné zóny
• v teple vosk lépe zasychá
• k suché, čisté (a pokud možno zdrsněné) lyži vosk lépe přilne
  
• při studených podmínkách a hrubém až velmi hrubém sněhu se bude tekutý vosk ve spreji pravděpodobně velmi rychle ojíždět, oděr vosku se dá snížit tak, že před aplikací vlastního stoupacího vosku ve spreji naneseme do stoupací zóny tzv. základ (viz článek "Základ ve stoupací zóně"), ten je však možné nanášet pouze ve vnitřních podmínkách a je k tomu již zapotřebí nějaké vybavení
  
• při teplých podmínkách a mokrém až velmi mokrém sněhu se dá odraz zlepšit tak, že naneseme více vrstev tekutého stoupacího vosku ve spreji po sobě, každou vrstvu však musíme nechat dobře zaschnout!
  
• firma Start vyrábí tekuté stoupací vosky s aplikátorem s houbičkou také s přídavkem fluoru. Nevím, jestli u tohoto druhu stoupacích vosků je to opodstatněné, ale pokud Vás neodradí vyšší cena, přídavek fluoru věc určitě nezhorší!
  
• firmy SWIX vyrábí tekutý stoupací vosk ve spreji pro podmínky kolem nuly (V50 LC Violet grip spray), zkusit to můžete, ale podmínky kolem nuly v kombinaci s novým a vlhkým sněhem jsou pro začátečnickou mázu velmi zrádné!