Jak už víme, aplikujeme do kluzných zón lyží na klasiku kluzné vosky. Kluzné vosky používáme pro zlepšení kluzných vlastností skluznice, tedy pro zlepšení skluzu.
Kdy ale kluzné vosky u lyží na klasiku používáme?
Abychom mohli správně a cíleně odpovědět na tuto otázku, musíme si nejprve říci alespoň to nejzákladnější o vlastnostech skluznice a interakci sněhové pokrývky a skluznice lyže.
Skluznice většiny bežných lyží je tvořena porézním materiálem, zpravidla směsí polyethylenu a grafitu. Právě díky poréznosti, tedy mikro a makro pórům na povrchu a ve struktuře skluznice, je možné na skluznici nanášet vosky. Nicméně existují i skluznice s minimální porézností, a tedy s velmi omezenou schopností „přijímat“ kluzné vosky. Zpravidla se jedná o extrudované skluznice levných lyží.
Kluzné vosky tedy používáme primárně na porézní skluznice se schopností "absorbovat" kluzné vosky, neporézní skluznice nejsou schopny kluzné vosky "přijmout", jejich aplikace tedy zpravidla postrádá smysl.
O interakci sněhové pokrývky a skluznice lyže existují nesčetné odborné studie a články. Není také divu, jedná se o základní jev ovlivňující skluz, tedy kvalitu a rychlost pohybu jakéhokoli typu lyží. My se omezíme na jediné a velmi zjednodušené konstatování, že skluznice lyže není v přímém kontaktu se sněhovou pokrývkou, nýbrž klouže po vodním filmu, který se mezi oběma povrchy vytváří.
Není-li porézní povrch skluznice bežných lyží nějakou dobu penetrován kluzným voskem, začne "šedivět". Lesklá černá barva grafitu začne šedivět až bělat. Pokud lyže s takto "zašedivělou" skluznicí i nadále používáme, začnou dříve či později také kluzné zóny skluznice lepit či namrzat. Ano čtete správně! Také kluzné zóny lyží mohou lepit a namrzat. Lepení a namrzání tedy není doména pouze stoupacích vosků. Namrzání je způsobeno vodou, které z vodního filmu mezi povrchem skluznice a povrchem sněhu proniká do porézních částí skluznice a zde nejprve "lepí" a následně "namrzá".
Kluzné vosky tedy ve své základní funkci penetrují porézní povrch skluznice běžných lyží a zabraňují tak jejímu namrzání. Ve své sekundární funkci se kluzné vosky snaží zlepšit "stálé" či "dané" kluzné vlastnosti skluznice tím, že vlastnosti jejího povrchu přizpůsobují proměnlivým sněhovým podmínkách (teplota, obsah vody, velikost sněhových zrn, množství nečistot atd.).
Namrzajícího efektu v oblasti kluzných zón u lyží na klasiku však můžeme v některých případech dobře využít. A sice: pro zlepšení odrazu. Ano, slyšíte správně. Ano, ke spolehlivému odrazu slouží primárně stoupací vosky nanášené do stoupací komory. Stoupací vosky však mohou lepit a namrzat až příliš, tak příliš, že toto lepení a namrzání může znemožnit veškerý pohyb vpřed... Ano, ošklivě namrzlé stoupací vosky již odradily nejednoho běžkaře-začátečníka od dalších pokusů s běžkami, popř. jej přinutily přejít na volný styl, neboli bruslení, čímž jeho ukončení běžkařské kariéry pouze dočasně odložily (z genderového hlediska označujeme běžkařem-začátečníkem jak ženské, tak můžské lidské bytosti).
Naopak lepení a namrzání v oblasti kluzných zón bývá relativně jemné a celkem snadno se odstranní pouhým setřením rukavicí či "zašoupáním" lyže o sněhovou pokrývku. Tento lepící či namrzající efekt můžeme tedy velmi dobře využít pro jemné zlepšení odrazu, a to zvláště v úplných začátcích našich běžkařských pokusů - lyže jsou lehce lepivé, neujíždí všemi směry a propůjčí Vám - práve v začátcích - tolik potřebnou jistotu a stabilitu... A že to tolik nejede! To Vám v této fázi pravděpodobně nebude vůbec vadit...
Žádné komentáře:
Okomentovat