Zobrazují se příspěvky se štítkemJak používat stoupací pásku? Jak určit stoupací zónu u běžek? Jak používat stoupací vosky ve spreji?. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJak používat stoupací pásku? Jak určit stoupací zónu u běžek? Jak používat stoupací vosky ve spreji?. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 24. ledna 2025

Technický sníh a jeho záludnosti

Technický sníh. Už několikrát jsme se tohoto tématu dotkli. Už několikrát jsme zmínili, že technický či umělý sníh, zkrátka a dobře tzv. man-made snow ve skutečnosti žádným opravdovým sněhem není. Dnes se na specifika a jedinečné vlastnosti tohoto lidského výtvoru podíváme více zblízka.

 

Umělý sníh se vyrábí, pomocí tlakového čerpadla je proud vody hnán k rozprašovači, kde je tříštěn na drobné kapičky vody o velikosti cca 0,1 mm. Kapičky tříštěné vody nesmí být ani o moc větší, ani o moc menší než právě 0,1 mm. U větších kapiček hrozí, že nestačí dostatečně promrznout, u menších kapiček naopak hrozí, že se po kontaktu s chladným vzduchem odpaří nebo dojde vlivem větru k odfouknutí mimo zasněžovaný prostor.

 

Jakmile kapička tříštěné vody narazí na chladný vzduch, jehož teplota by neměla být při použití chemicky neošetřené vody vyšší než cca – 2,5 stupňů C, vytvoří se na povrchu vodní kapičky nejprve jakási ledová skořápka či ledový povlak, který uzavře zbytek kapalné vody ve svém nitru. Jakmile začne tato ledová skořápka padat směrem k zemi, má kapalina uzavřená uvnitř přibližně 1 vteřin na to, aby zmrzla působením chladného vzduchu.

 

Pokud se tak nestane, je nutné umělý sníh nechat „dozrát“ či „vymrznout“ v hromadách na zemi, kde však vymrzání již probíhá mnohem pomaleji a vzhledem k izolačním vlastnostem sněhu a narůstajícím teplotám směrem k zemi, může část vnitřní vody zůstat v kapalném, tedy nezmrzlém stavu.

 

Právě tento možný podíl kapalné vody uvnitř ledových zrnek způsobuje, že umělý sníh bývá často mokřejší či vlhčí než přírodní sníh za srovnatelných podmínek.

 

Relativně malá velikost tzv. zárodečných kapiček technického sněhu (optimální velikost je cca 0,1 mm) je důvodem pro druhou charakteristickou vlastnost technického sněhu, kterou je vysoká hustota a objemová hmotnost. Z drobných kapiček tříštěné vody vznikají drobná ledová zrnka o průměrné velikosti 0,1 až 0,8 mm, která jsou navíc velmi oblá či zakulacená. Tato drobná kulatá zrnka přiléhají těsně k sobě a neponechávají mezi sebou takřka žádný prostor pro vzduch, což značně komplikuje proces vymrzání sněhu po dopadu na zem, kde právě přístup chladného okolního vzduchu zajistí úplné promrznutí ledového zrnka.

 

Poslední důležitou charakteristickou vlastností technického sněhu je oblý či kulatý tvar drobných zrnek. Tato třetí – charakteristická – vlastnost umělého sněhu, která ho tak významně odlišuje od sněhu přírodního, je způsobena opačným směrem mrznutí technického a přírodního sněhu. Zatímco přírodní sníh roste z jádra směrem na povrch (na zárodku nečistot či prachu kondenzuje kdesi vysoko v oblacích vzdušná vlhkost), vymrzá umělý sníh z povrchu do jádra (při kontaktu vodní kapičky s chladným vzduchem se nejprve vytvoří jakási ledová skořápka, která v sobě uzavře zbývající stále kapalnou vodu, která následně – během krátkého letu směrem k zemi – musí vymrznout až do středu či jádra zrnka, pokud se tak nestane, existuje reálné riziko, že střed ledového krystalu zůstane vyplněné kapalnou vodou).

 

Opakování je matka moudrosti. Zopakujme si tedy základní charakteristické vlastnosti technického sněhu. Technický sníh je tvořen drobnými ledovými zrnky o průměrné velikosti 0,1 až 0,8 mm. Ledová zrnka jsou primárně kulatá či oblá, bez ostrých hran či fazet. Technický sníh má tedy vysokou hustotu a objemovou hmotnost (krátce po výrobě dosahuje hmotnosti cca 500 kg/m3). Pokud je technický sníh vyráběn při vyšších teplotách nebo mají tříštěné kapičky velmi krátkou dráhu letu v chladném vzduchu před dopadem na zem, bývá výrazně mokřejší či vlhčí než přírodní sníh za obdobných podmínek, což je způsobeno kapalným či nevymrzlým středem ledových krystalků.

 

Z výše uvedené specifikace vyplývá, že man-made snow by měl způsobovat relativně nízkou míru abraze či mechanického namáhání skluznice. Zrnka jsou oblá, vlhká, malá, bez ostrých hran a fazet, vyšší vlhkost blokuje elektrostatický náboj… Ale ve skutečnosti pravý opak je pravdou. Každý, kdo má byť sebemenší zkušenosti se servisem lyží, zvláště těch běžeckých, ví, že umělý sníh je enormně agresivní a abrazivní a způsobuje enormně rychlé opotřebení či přímo „odření“ i těch nejhouževnatějších vosků. Jinými slovy: technický sníh je mnohem abrazivnější než prakticky jakýkoli přírodní sníh, včetně agresivních a abrazivních firnů či hranato-zrnitých sněhů hluboko bod bodem mrazu…

 

Jak si to ale vysvětlit? Kde se tato vysoká míra abraze a agresivity bere, když tvarem, vlhkostí a drobností by měl být technický sníh cokoli jiného než agresivní a abrazivní.

 

Vysvětlení je velmi jednoduché a zároveň hluboce skryté. Jak jsme uvedli výše, vymrzá technický sníh z povrchu do středu. Na povrchu vodní kapičky se nejprve vytvoří jakási skořápka či ledový obal, uvnitř kterého zůstane uzavřena zbývající část tekuté vody. Tato tekutá voda pak mrzne směrem z povrchu do středu. Všichni víme, co se stane, pokud v mrazničce zapomeneme láhev piva či vína, kterou jsme tam za cílem rychlého ochlazení položili a na kterou jsme nakonec zapomněli. Ano, správně. Pivo nebo víno obal, tedy zpravidla skleněnou lahev, roztrhá. Proč, kapaliny při změně skupenství z kapalného na pevné zvětšují svůj objem. Síla, která působí na skleněnou pivní lahev je tak velká, že lahev nakonec praskne.

 

U postupného vymrzání ledových kapiček umělého sněhu však k prasknutí skořápky či ledového obalu nedojde a veškerá energie postupného nárůstu objemu, který se musí směstnat do stejného prostoru, se projeví „zahuštěním“ či „zhutněním“ v ledovém zrnku uzamčené vody. Ano, dojde ke změně molekulární mřížky takto zmrzlé vody, která je pak mnohem pevnější, hustší a mnohem méně podléhá teplotním výkyvům a procesům tání.

 

Ano, je to tak, ledová zrnka umělého sněhu jsou ledová zrnka zhutnělé vody, která jsou enormně pevná, enormně tvrdá, enormně stabilní, a proto enormně agresivní a abrazivní ve vztahu k jiným materiálům, jako např. skluznicím lyží. Ledová zrnka zhutnělé vody také mnohem méně podléhají vlivům teploty a procesům tání, a proto technický sníh vydrží i při relativně vysokých teplotách nad bodem mrazu, kde by přírodní sníh již dávno zcela roztál.

 

Jak víme, podstatná část závodů světového poháru ve všech možných lyžařských disciplínách se již dnes odehrává převážně nebo především na umělém či technickém sněhu. S ohledem na postupující klimatické změny a ústup hranice přírodního sněhu do stále vyšších poloh lze předpokládat, že lyžování na technickém sněhu, a nejen to vrcholové, bude stále častější a běžnější jev.

 

Lyžování na umělém sněhu však klade výrazně vyšší nároky na chemické, ale především mechanické vlastnosti skluznice než lyžování na sněhu přírodním. Z hlediska chemických vlastností skluznice se jedná především o hydrofobii a špíno-odpudivost (jak jsem opakovaně zmínili výše, je technický sníh mnohem vlhčí, a zároveň také mnohem špinavější), z hlediska mechanických vlastností se jedná především o tvrdost, houževnatost a odolnost vůči oděru (jak víme, technický sníh je velmi agresivní a abrazivní a nezřídka kdy přesáhne jeho tvrdost vlastní tvrdost skluznice, což se projeví tzv. efektem pluhování skluznice ledovými krystaly).

 

Je velká otázka, zda standardní uhlovodíkové vosky, byť doplněné nejrůznějšími aditivy, jsou a budou schopny těmto narůstajícím nárokům na hydrofobii, špíno-odpudivost, ale především tvrdost, houževnatost a oděru-vzdornost vyhovět. Možná, že nastal čas a prostor voskové technologie zcela opustit, nebo přinejmenším doplnit o nové slibnější a efektivnější alternativy…

 

 

 

 

 

 

 

 

neděle 22. října 2023

Čemu věnovat pozornost při koupi, používání a údržbě lyží s mohérem?

 Desatero pro mohéristy alias skinaře

 

Aneb čemu věnovat pozornost při koupi, používání a údržbě lyží s mohérem

1.    Skiny jsou určeny pro klasický styl běžeckého lyžování.

Lyže s mohérem neboli skiny jsou lyže na klasiku, tedy na klasický styl běžeckého lyžování, tedy lyžování ve stopách. Skiny nejsou tedy vhodné na bruslení, neboli volný styl. Ne že by se na nich nedal kousek odbruslit, ale mohér bude prostě drhnout...

Lyže tedy musí být o něco delší a jejich tvrdost musí přibližně odpovídat Vaší váhové kategorii.

2.    Skiny jsou určeny primárně pro strojově upravené běžecké stopy.

Lyže s mohérem jsou primárně určeny pro strojově upravené stopy, a nikoli pro volný terén nebo ostatními lyžaři vyšláplé stopy. Aby mohér fungoval, potřebují se jeho vlákna při odrazu zachytit sněhových vloček nebo zrn a při následném skuzu se jich zase pustit. Tento předpoklad bude spíše fungovat ve strojově upravených lyžařských stopách. Ne že by se s mohérem nedalo jezdit ve volném terénu nebo v pouze “prošlápnutých” stopách, ale nebude fungovat zdaleka tak dobře...

Nemá tedy úplně smysl kupovat tzv. turistické skiny, tedy širší a robustnější běžky s levnými typy skluznice, určené primárně pro pohyb mimo strojově upravené lyžařské trasy. Skiny dávají větší smysl u lyží určených do upravených stop - užší subtilnější lyže s celkově lepší skluznicí.

3.    Skiny jsou primárně určeny pro kristalické a jemnozrnné druhy sněhu. U nového vlhkého sněhu preparovat proti namrzání!

Lyže s mohérem poskytnou spolehlivý odraz pouze za určitých podmínek - koneckoncců se pořád jedná o alternativu k universálním stoupacím voskům. Jak jsme zmínili již výše, aby mohér fungoval, potřebují se jeho vlákna při odrazu zachytit sněhových vloček nebo zrn a při následném skuzu se jich zase pustit. Sněhová zrna nesmí tedy být příliš velká a oblá, sníh nesmí obsahovat příliš velké množství volné vody, stopa nesmí být hladká mýdlovitá či dokonce sklněně ledovatá, stopa nesmí být čistý led... Skiny se primárně hodí pro krystalické a hutné jemnozrnné druhy sněhu. U nového vlhkého sněhu mají skiny tendenci namrzat, a proto je zde velmi důležitá preparace proti namrzání.

Neočekávejte prosím proto, že skiny budou fungovat dobře za všech podmínek. Tak to není a nikdy nebude.

4.    Na lyže s mohérem nikdy neaplikujte běžné stoupací vosky! Nikdy! Žádné! Na mohér je nutné aplikovat speciální prostředek proti namrzání! 

Na lyže s mohérem nelze aplikovat běžné stoupací vosky - ani tuhé, ani klistry, ani tekuté, ani stoupací pásku... A to ani v těch případech, kdy mohér jednoduše nefunguje, např. na vodou prosycených jarnácích nebo na ledovatých firnech. Jednou mohér, navrždy mohér! Lyže s mohérem je naopak nutné ošetřovat proti namrzání, a to speciálními přípravky.

5.    Na lyže s mohérem je nutné - alespoň tu a tam - aplikovat kluzné vosky, a to nejen pro zlepšení kluzných vlastností, ale také pro ochranu skluznice!

Lyže s mohérem jsou lyže na klasiku, tedy skluznice se dělí na tři části, dvě kluzné a jednu stoupací, ve stoupací části se nachází právě mohér. Zatímco na lyže s mohérem nikdy neaplikujeme běžné stoupací vosky, je nutné - alespoň tu a tam - ošetřit kluzné zóny kluzným voskem, zvlášť pokud skluznice začne šednout. Skluznice lyží s mohérem podléhá jako každá skluznice oxidaci a vysušování, je třeba na ni aplikovat kluzné vosky. Mohér je pouze náhrada za stoupací vosky, nikoli kluzné vosky!

6.    Přímo na mohér se nesmí aplikovat ani kluzný vosk! Nikdy! Žádný! Ani ten tekutý!

Kluzný vosk však smíme aplikovat pouze do kluzných zón, tedy do těch částí skluznice, kde není mohér. Na mohér se kluzný vosk nesmí aplikovat, ani ten tekutý, ani ten, který se zažehluje, ani ten který se nanáší nasucho. Na mohér se neaplikuje žádný kluzný vosk. Kluzný vosk patří pouze na hladké části skluznice, kde není mohér. Tam se naopak aplikovat musí.

7.    I volné části skluznice v okolí mohérového pásku v mazací komoře je nutné chránit proti oxidaci!

Trochu problém jsou části skluznice v okolí mohérového pásku. Ve středové části lyže, v tzv. mazací komoře jsou z výroby vyfrézovány dvě podélné drážky, do kterých se vkládají vlastní mohérové pásky. Okolo těchto podélných drážek se pak nachází běžná skluznice lyže, a to včetně žlábku. U běžných lyží na klasiku se také do tzv. mazací komory tu a tam aplikuje kluzný vosk, který se za účelem odrazu následně překryje stoupacím voskem. Kluzný vosk se do mazací komory aplikuje z důvody ochrany skluznice před působením oxidace. U mohérových lyží se tyto drobné části skluznice ve stoupací komoře v okolí mohérových pásku ošetřují velmi špatně. I tak ale doporučujeme tyto drobné oblasti skluznice preparovat alespoň tekutým kluzným voskem, aby se předešlo úplné degradaci těchto částí skluznice. Kluzný vosk by se však neměl dostat na mohér. Rozsáhlejší preparaci této oblasti můžete provést při výměně mohérového pásku, zde ale bude problém s přilnavostí lepidla na “navoskovaný” povrch.

8.    Na kluzné zóny lyží s mohérem můžeme použít běžný smývač, následně ale musíme aplikovat kluzný vosk, pro stoupací zónu s mohérovým páskem musíme použít speciální smývač.

 

I lyže s integrovaným mohérem se musí čas od času omýt, omýt je třeba jak kluzné zóny, tak stoupací zónu s mohérovým páskem. Kluzné zóny můžeme mýt běžným přípravkem na mytí skluznic, po omytí kluzných zón smývačem je však nutné na kluzné zóny aplikovat kluzný vosk, jelikož běžné smývače skluznici lyže enormě vysušují (skluznice po použití smývače více či méně zešedne). Pro stoupací zónu s mohérovými pásky je však nutné použít speciální smývače, které nerozpouštějí lepidlo, kterým jsou mohérové pásky přilepeny do podélných drážek. Po omytí mohérového pásku smývačem je nutné mohérový pásek naimpregnovat.

 

9.    Doporučujeme kupovat pouze takové lyže s mohérem, kde je možné mohérové pásky snadno a rychle vyměnit a kde jsou náhradní sady dostupné a cenově přijatelné. Informujte se dopředu!

 

Musíme předpokládat, že také mohérový pásek se dříve či později “ojede” a ztratí své původní vlastnosti. Bude čím dál tím méně umožňovat spolehlivý odraz, a to i za ideálních podmínek pro mohérový pásek (krystalický či jemnozrnný sníh se stále ostrými krystaly nebo zrny a s vysokou hustotou). Čím více budeme běžkovat na ledových firnech či umělém sněhu, tím rychleji se mohérový pásek opotřebuje. Při koupi lyží s mohérem je tedy nutné dbát na možnost výměny mohérových pásků. Již před vlastní koupí se informujte na to, jak se pásek mění a zda je náhradní sada běžně dostupná a kolik stojí. Ano, zeptejte se také na to, kolik náhradní sada mohérových pásků pro daný typ lyží stojí...

 

10. Po odstranění starého pásku doporučujeme podélné drážky odmastit a lehce zdrsnit smirkovým papírem pro lepší přilnavost nového pásku.

 

Vlastní výměna mohérového pásku by neměla být složitá záležitost. Před odstraňováním starého mohéru doporučujeme pásek buď nahřát (např. horkovzdušnou pistolí) nebo lepidlo pásku narušit běžným smývačem pro snadnější odstranění. Po odstranění starého pásku doporučujeme podélnou drážku zbavit zbytků lepidla, odmastit a lehce zdrsnit smirkovým papírem, po zdrsnění je nutné podélnou drážku opět vyčistit. Mohérový pásek má zpravidla samolepící spodní stranu. Po vlepení pásku do drážky doporučujeme nějakou dobu počkat, než začneme lyže používat na sněhu.

 

Tolik asi k praktickým otázkám ohledně mohérového pásku. A na co se můžeme těšit příště? Kde se vlastně mohér vzal? A proč mohér je a zůstane pouze z nouze cnost…

 

 

 

pondělí 20. února 2023

Čemu věnovat pozornost při koupi lyží s mohérem? Část III.

I lyže s integrovaným mohérem se musí čas od času omýt, omýt je třeba jak kluzné zóny, tak stoupací zónu s mohérovým páskem. Kluzné zóny můžeme mýt běžným přípravkem na mytí skluznic, po omytí kluzných zón smývačem je však nutné na kluzné zóny aplikovat kluzný vosk, jelikož běžné smývače skluznici lyže enormě vysušují (skluznice po použití smývače více či méně zešedne). Pro stoupací zónu s mohérovými pásky je však nutné použít speciální smývače, které nerozpouštějí lepidlo, kterým jsou mohérové pásky přilepeny do podélných drážek. Po omytí mohérového pásku smývačem je nutné mohérový pásek naimpregnovat.

Na kluzné zóny lyží s mohérem můžeme použít běžný smývač, následně ale musíme aplikovat kluzný vosk, pro stoupací zónu s mohérovým páskem musíme použít speciální smývač.

Musíme předpokládat, že také mohérový pásek se dříve či později “ojede” a ztratí své původní vlastnosti. Bude čím dál tím méně umožňovat spolehlivý odraz, a to i za ideálních podmínek pro mohérový pásek (krystalický či jemnozrnný sníh se stále ostrými krystaly nebo zrny a s vysokou hustotou). Čím více budeme běžkovat na ledových firnech či umělém sněhu, tím rychleji se mohérový pásek opotřebuje. Při koupi lyží s mohérem je tedy nutné dbát na možnost výměny mohérových pásků. Již před vlastní koupí se informujte na to, jak se pásek mění a zda je náhradní sada běžně dostupná a kolik stojí. Ano, zeptejte se také na to, kolik náhradní sada mohérových pásků pro daný typ lyží stojí...

Doporučujeme kupovat pouze takové lyže s mohérem, kde je možné mohérové pásky snadno a rychle vyměnit a kde jsou náhradní sady dostupné a cenově přijatelné. Informujte se dopředu!

Vlastní výměna mohérového pásku by neměla být složitá záležitost. Před odstraňováním starého mohéru doporučujeme pásek buď nahřát (např. horkovzdušnou pistolí) nebo lepidlo pásku narušit běžným smývačem pro snadnější odstranění. Po odstranění starého pásku doporučujeme podélnou drážku zbavit zbytků lepidla, odmastit a lehce zdrsnit smirkovým papírem, po zdrsnění je nutné podélnou drážku opět vyčistit. Mohérový pásek má zpravidla samolepící spodní stranu. Po vlepení pásku do drážky doporučujeme nějakou dobu počkat, než začneme lyže používat na sněhu.

Po odstranění starého pásku doporučujeme podélné drážky odmastit a lehce zdrsnit smirkovým papírem pro lepší přilnavost nového pásku.

neděle 11. prosince 2022

Jak na běžky v odlehlých končinách?


Pro začátečníky, kteří si nechtějí lámat hlavu

Rádi byste vyzkoušeli běžky, ale to poslední, co byste chtěli, je nějaká sáhodlouhá příprava?! Chcete to prostě zkusit, a pak se uvidí… Máte málo času na to se nejprve zaobírat nějakou teorií...

Rozumím a chápu, proto jediná otázka: Jste v lyžařském středisku nebo spíše někde na samotě, mimo civilizaci?

Odpověď zní: v odlehlých končinách...
Ti z Vás přímočarých, kteří jste si pro své začátky v bílé stopě vybrali spíše odlehlé končiny našich nebo cizích hor (odlehlé končiny jsou pro naše účely všechna místa mimo lyžařská střediska), se budou muset spolehnout více na sebe (na rozdíl od šťastnějších začátečníků v civilizaci). Ale i pro Vás mám několik jednoduchých rad: pro úplný začátek zkuste klasiku, nemažte, a pro spolehlivý odraz na rovině i ve stoupání vyzkoušejte:
  • lyže se srstí, nebo
  • stoupací pásku s mázou, nebo
  • tekutý vosk pro stoupací zónu.

Pokud je ale kolem nuly a sněží, tak to nechte na jindy! Nebo alespoň dočtěte doporučení pro Vámi zvolenou variantu až do konce!

Odlehlé končiny znamenají: vlastní lyže, klasický styl, máza bez klasického vosku, nezačínat, pokud sněží a teploty jsou kolem nuly!

Proč?

Vlastní lyže jsou v odlehlých luzích a hájích nutnost. Erár z půdy nebrat! To se jděte raději jen tak projít!

Klasický styl neboli klasika se dá totiž provozovat také ve formě tzv. „dupáka“ nebo „paní radové“, kdy se krajinou pohybujete pomalým pohybem vpřed, na rovinkách jen tak šoupete nohama dopředu dozadu, do mírného i prudšího stoupání můžete díky dobrému odrazu dělat totéž, jenom více či méně zkrátíte délku kroku, a do prudkého stoupání se vyškrábete stromečkem – opět podpořeným dobrým odrazem. A pokud vám stoupací vosk neboli máza nebude namrzat a lepit, pak budete za námahu spojenou s výstupy menších či větších vrcholků odměněni příjemným pocitem z klouzavého pohybu při sjezdu. Výsledek: příjemně strávený den s novými zážitky v bíle stopě a občerstvením třeba na „Hřebínku“…

Lehce vlhký až mokrý nový sníh a teploty kolem nuly patří k vůbec nejsložitějším podmínkám pro dobrou a spolehlivou mázu. A není náhoda, že většina renomovaných výrobců nabízí pro toto malé teplotní rozpětí třeba i dvě desítky různých vosků. Trefit dobrou mázu za těchto proměnlivých a nestabilních podmínek je složité i pro sehrané profíky (závodníka a servicemana). A proto byste to jako začátečníci neměli pokoušet, pokud tedy nejste vyznavači hesla: "Nezáleží na tom, jaký zažitek, hlavně, že byl silný..." Hamtání podél stop nebo přímo ve stopách v běžeckých botách a s bakulema namrzlého sněhu na lyžích totiž rozhodně silný zážitek bude.

Máza bez klasického vosku: zajímavé alternativy jsou lyže se srstí, stoupací páska nebo stoupací vosky ve spreji. Každá z těchto alternativ stojí za vyzkoušení. Co byste naopak zkoušet neměli, jsou lyže se šupinami. Tahle alternativa ke klasickým stoupacím voskům se nepovedla. Slepá ulička evoluce alternativního mazání. Šupiny nezajistí spolehlivý odraz takřka nikdy a při jízdě z kopce tak děsivě suští a nejedou! Zlatá srst!